Khuddaka Nikāya

Buddhova rčení

Druhá kapitola

46. Cvičení jako odměna

„Bhikkhuové, prodlévejte s cvičením (v ctnosti, soustředění a porozumění) jako svou odměnou; držte moudrost jako to nejvyšší, osvobození jako to podstatné a uvědomění jako řídící princip. Kdo prodlévá s cvičením jako svou odměnou, drží moudrost jako to nejvyšší, osvobození jako to podstatné a uvědomění jako řídící princip, ten může očekávat jeden ze dvou plodů: buď konečné poznání zde a nyní nebo, zbývá-li ještě nějaké lpění, nenávrat.“

„Když zcela splnil cvičení a není již vystaven pádu,
když vidí s nejvyšší moudrostí ukončení zrození,
tento mudrc nese své poslední tělo,
otřásl Márou a překročil stárnutí, tak pravím.
Proto, bhikkhuové, vždy se radující z pohroužení, soustředění, horliví,
vidouce ukončení zrození, když jste překonali Máru s jeho družinou,
překročte zrození a smrt.“