Khuddaka Nikāya

Buddhova rčení

Třetí kapitola

89. Dévadatta

„Mniši, přemožen třemi falešnými věcmi, se zachvácenou myslí, je Dévadatta neodvratně zahuben v pekle, po celý velevěk (eon). Kterými třemi?

Přemožen zlými žádostmi, se zachvácenou myslí, je Dévadatta neodvratně zahuben v pekle, po celý velevěk.

Přemožen přátelstvím se zlými lidmi, se zachvácenou myslí, je Dévadatta neodvratně zahuben v pekle, po celý velevěk.

A přestože je zde pro něj stále co vykonat, zastavil se v půli cesty, s trochou odlišného nízkého dosažení (magických schopností). Přemožen těmito třemi falešnými věcmi, se zachvácenou myslí, je Dévadatta neodvratně zahuben v pekle, po celý velevěk.“ ...

„Nemůže být kdy znovuzrozen ve světě ten, kdo má zlé žádosti.
Toto poznej, jaký je budoucí (posmrtný) stav toho, kdo má zlé žádosti.
Považován za moudého, rozvinutého a uklidněného,
opředený slávou, byl Dévadata ctěn.
V záchvatu nedbalosti pak napadl Tathágatu
a propadl se do nejnižšího pekla se čtyřmi bránami, do strašného místa.
Kdo plánuje spiknutí proti tomu, kdo je nezkažený a nekoná zlé skutky,
toto zlo (které plánuje) padne na něj samotného, jenž má zkaženou mysl a je bezohledný.
I když si někdo usmyslí, že znečistí oceán miskou jedu,
nemůže ho znečistit, neboť množství vody v něm je velké.
Podobně když někdo napadne urážkou (pomluvou) Tathágatu,
který došel k pravému cíli a má mysl naplěnou mírem, neboť urážka se na něm neuchytí.
Moudrý by se měl přátelit a sdružovat s těmi, kdo jsou jako on sám,
jejichž stezku může mnich následovat a dosáhnout tak ukončení strasti.“ ...