Khuddaka Nikāya

Buddhova rčení

Třetí kapitola

99. Trojí vědění

... „Mniši, na základě Dhammy popisuji bráhmana obdařeného trojím věděním, a ne jiného, jakožto přiměřeného v řečnění a promlouvání. A jak na základě Dhammy popisuji bráhmana obdařeného trojím věděním, a ne jiného, jakožto přiměřeného v řečnění a promlouvání?

(1.) Zde si mnich vzpomíná (vybavuje) mnohé své dřívější pobyty (minulé životy)—jedno zrození, dvě zrození, tři, čtyři, pět, deset zrození, dvacet, třicet, čtyřicet, padesát, sto zrození, tisíc, sto tisíc, mnoho světových období smršťování světa, mnoho světových období rozpínání světa, mnoho světových období smršťování a rozpínání světa: ‚Takové bylo tehdy moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem jinde, a takové bylo zase tam moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem zde.‘ Takto si vzpomíná na mnohé své dřívější pobyty s jejich znaky a podrobnostmi. Toto je první vědění, kterého dosáhl, nevědomost byla rozptýlena a objevilo se vědění, temnota byla rozptýlena a objevilo se světlo, jak se stává u toho, kdo prodlévá s dbalostí, horlivostí a s odhodlaností.

(2.) A dále, svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský, mnich vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznává, jak bytosti putují podle svých činů: ‚Tyto milé bytosti, které špatně jednaly tělem, řečí a myslí, hanily ušlechtilé, zastávaly špatné názory a jednaly podle svých špatných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Avšak ty milé bytosti, které správně jednaly tělem, řečí a myslí, nehanily ušlechtilé, zastávaly správné názory a jednaly podle svých správných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v šťastném místě, v nebeském světě.‘ Takto svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský, vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznává, jak bytosti putují podle svých činů. Toto je druhé vědění, kterého dosáhl, nevědomost byla rozptýlena a objevilo se vědění, temnota byla rozptýlena a objevilo se světlo, jak se stává u toho, kdo prodlévá s dbalostí, horlivostí a s odhodlaností.

(3.) A dále, díky odstranění zákalů, mnich vstupuje zde a nyní do nezkaleného osvobození mysli a osvobození moudrostí, která uskutečnil svým vlastním přímým poznáním a prodlévá v jejich dosažení. Toto je třetí vědění, kterého dosáhl, nevědomost byla rozptýlena a objevilo se vědění, temnota byla rozptýlena a objevilo se světlo, jak se stává u toho, kdo prodlévá s dbalostí, horlivostí a s odhodlaností.

Takto na základě Dhammy popisuji bráhmana obdařeného trojím věděním, a ne jiného, jakožto přiměřeného v řečnění a promlouvání.“ ...

„Kdo zná své dřívější pobyty (životy), kdo vidí nebeské oblasti a stavy bídy,
kdo dosáhl odstranění zrozování, ten je mudrcem a mistrem přímého poznání.
Obdařen touto trojicí vědění, je pravým bráhmanem trojího vědění,
tohoto, řečnícího a promlouvajícího, nazývám obdařeným trojím věděním, a ne jiného.“ ...