Sbírka středně dlouhých rozprav

152. Rozvíjení schopností

Úvod

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v kraji Kadždžangalů, v Bambusovém háji. Tehdy mladý bráhman Uttaro, následník bráhmana Párásiriho, přistoupil k Vznešenému, vyměnil si s ním přátelské pozdravy a obvyklá zdvořilá slova, načež usedl stranou.

Když byl Uttaro usazen, Vznešený ho takto oslovil: „Uttaro, učí bráhman Párásiri své žáky rozvíjení schopností (indrijabhávanan,ti)?“

„Ano, ctěný Gótamo, bráhman Párásiri učí své žáky rozvíjení schopností.“

„A jak je učí rozvíjení schopností?“ „Zde, ctěný Gótamo, žák nevidí okem tvary (čakkhuná rúpam na passati) [snaží se nevidět] a neslyší uchem zvuky (soténa saddam na sunáti) [snaží se neslyšet]—takto, ctěný Gótamo, bráhman Párásiri učí své žáky rozvíjení schopností.“

„Je-li tomu tak, Uttaro, pak ten, kdo je slepý (andho) má rozvinuté schopnosti, i ten, kdo je hluchý (badhiro) má rozvinuté schopnosti, podle toho, co říká bráhman Párásiri. Neboť ten, kdo je slepý nevidí okem tvary a ten, kdo je hluchý neslyší uchem zvuky.“

Když toto bylo řečeno, mladý bráhman Uttara zůstal ztichlý a rozpačitý, se svěšenými rameny a skloněnou hlavou, mrzutý a bez odpovědi. Když Vznešený viděl, jak mladý bráhman Uttara sedí ztichlý a rozpačitý, se svěšenými rameny a skloněnou hlavou, mrzutý a bez odpovědi, oslovil ctihodného Ánandu:

„Ánando, něco je rozvíjení schopností, které učí své žáky bráhman Párásiri, a něco jiného je nepřekonatelné rozvíjení schopností (anuttará indrijabhávaná) v této disciplíně ušlechtilých (arijassa vinaje).“

„Nyní je čas, Vznešený, nyní je čas, Blažený, aby Vznešený vyložil co je nepřekonatelné rozvíjení schopností v této disciplíně ušlechtilých. Když to uslyší od Vznešeného, mniši si to zapamatují (dháressantí,ti).“

„Tak tedy, Ánando, poslouchejte (sunáhi), dávejte dobrý pozor (sádhukam manasí karohi) a já budu hovořit.“

„Jak říkáš, pane,“ odpověděl ctihodný Ánanda Vznešenému. Vznešený pravil:

Tvary vnímané okem

„Co je, Ánando, nepřekonatelné rozvíjení schopností v této disciplíně ušlechtilých?

Zde, Ánando, když mnich (bhikkhuno) okem vidí tvary (čakkhuná rúpam disvá), vzniká v něm příjemný stav (uppadždžati manápam), vzniká v něm nepříjemný stav (uppadždžati amanápam), vzniká v něm příjemný i nepříjemný stav (uppadždžati manápámanápam).

Poznává: ‚Vznikl ve mně tento příjemný stav, vznikl ve mně tento nepříjemný stav, vznikl ve mně tento příjemný i nepříjemný stav. Tento stav je však zformovaný (sankhatam), hrubý (olárikam) a závisle vzniklý (patiččasamuppannam). Ale toto je mírné [klidné] (santam), toto je vznešené (panítam)—totiž vyrovnannost (upekkhá).‘

Takto v něm ustává (nirudždžhati) vzniklý příjemný stav (uppannam manápam), vzniklý nepříjemný stav (uppannam amanápam) a vzniklý příjemný i nepříjemný stav (uppannam manápámanápam), a jeho [jejich] místo zaujímá vyrovnanost (upekkhá santháti).

Jako když člověk s dobrýma očima je otevře, když je měl zavřené nebo zavře, když je měl otevřené, právě tak rychle, tak hbitě, tak snadno v něm ustává vzniklý příjemný stav, vzniklý nepříjemný stav a vzniklý příjemný i nepříjemný stav, a jeho místo zaujímá vyrovnanost.

Tomuto, Ánando, se v disciplíně ušlechtilých říká nepřekonatelné rozvíjení schopností vzhledem k tvarům vnímaným okem (anuttará indrijabhávaná čakkhuviňňejjésu rúpésu).

Zvuky vnímané uchem

Dále, Ánando, když mnich uchem slyší zvuky (soténa saddam sutvá), vzniká v něm příjemný stav, vzniká v něm nepříjemný stav, vzniká v něm příjemný i nepříjemný stav.

Poznává: ‚Vznikl ve mně tento příjemný stav, vznikl ve mně tento nepříjemný stav, vznikl ve mně tento příjemný i nepříjemný stav. Tento stav je však zformovaný, hrubý a závisle vzniklý. Ale toto je mírné [klidné], toto je vznešené—totiž vyrovnannost.‘

Takto v něm ustává vzniklý příjemný stav, vzniklý nepříjemný stav a vzniklý příjemný i nepříjemný stav, a jeho místo zaujímá vyrovnanost.

Jako když zručný člověk louskne prsty, právě tak rychle, tak hbitě, tak snadno v něm ustává vzniklý příjemný stav, vzniklý nepříjemný stav a vzniklý příjemný i nepříjemný stav, a jeho místo zaujímá vyrovnanost.

Tomuto, Ánando, se v disciplíně ušlechtilých říká nepřekonatelné rozvíjení schopností vzhledem k zvukům vnímaným uchem (anuttará indrijabhávaná sotaviňňejjésu saddésu).

Vůně vnímané nosem

Dále, Ánando, když mnich nosem čichá vůně (ghánéna gandham ghájitvá), vzniká v něm příjemný stav, vzniká v něm nepříjemný stav, vzniká v něm příjemný i nepříjemný stav.

Poznává: ‚Vznikl ve mně tento příjemný stav, vznikl ve mně tento nepříjemný stav, vznikl ve mně tento příjemný i nepříjemný stav. Tento stav je však zformovaný, hrubý a závisle vzniklý. Ale toto je mírné [klidné], toto je vznešené—totiž vyrovnannost.‘

Takto v něm ustává vzniklý příjemný stav, vzniklý nepříjemný stav a vzniklý příjemný i nepříjemný stav, a jeho místo zaujímá vyrovnanost.

Jako když kapka vody odpadne ze sklopeného lotosového listu a nezůstane na něm, právě tak rychle, tak hbitě, tak snadno v něm ustává vzniklý příjemný stav, vzniklý nepříjemný stav a vzniklý příjemný i nepříjemný stav, a jeho místo zaujímá vyrovnanost.

Tomuto, Ánando, se v disciplíně ušlechtilých říká nepřekonatelné rozvíjení schopností vzhledem k vůním vnímaným nosem (anuttará indrijabhávaná ghánaviňňejjésu gandhésu).

Chutě vnímané jazykem

Dále, Ánando, když mnich jazykem chutná chutě (dživhája rasam sájitvá), vzniká v něm příjemný stav, vzniká v něm nepříjemný stav, vzniká v něm příjemný i nepříjemný stav.

Poznává: ‚Vznikl ve mně tento příjemný stav, vznikl ve mně tento nepříjemný stav, vznikl ve mně tento příjemný i nepříjemný stav. Tento stav je však zformovaný, hrubý a závisle vzniklý. Ale toto je mírné [klidné], toto je vznešené—totiž vyrovnannost.‘

Takto v něm ustává vzniklý příjemný stav, vzniklý nepříjemný stav a vzniklý příjemný i nepříjemný stav, a jeho místo zaujímá vyrovnanost.

Jako když zručný člověk vyplivne kuličku slin shromážděnou na špičce svého jazyka, právě tak rychle, tak hbitě, tak snadno v něm ustává vzniklý příjemný stav, vzniklý nepříjemný stav a vzniklý příjemný i nepříjemný stav, a jeho místo zaujímá vyrovnanost.

Tomuto, Ánando, se v disciplíně ušlechtilých říká nepřekonatelné rozvíjení schopností vzhledem k chutím vnímaným jazykem (anuttará indrijabhávaná dživháviňňejjésu rasésu).

Tělesné doteky vnímané tělem

Dále, Ánando, když mnich tělem zakouší tělesné doteky (kájéna photthabbam phusitvá), vzniká v něm příjemný stav, vzniká v něm nepříjemný stav, vzniká v něm příjemný i nepříjemný stav.

Poznává: ‚Vznikl ve mně tento příjemný stav, vznikl ve mně tento nepříjemný stav, vznikl ve mně tento příjemný i nepříjemný stav. Tento stav je však zformovaný, hrubý a závisle vzniklý. Ale toto je mírné [klidné], toto je vznešené—totiž vyrovnannost.‘

Takto v něm ustává vzniklý příjemný stav, vzniklý nepříjemný stav a vzniklý příjemný i nepříjemný stav, a jeho místo zaujímá vyrovnanost.

Jako když zručný člověk natáhne pokrčenou ruku nebo pokrčí nataženou ruku, právě tak rychle, tak hbitě, tak snadno v něm ustává vzniklý příjemný stav, vzniklý nepříjemný stav a vzniklý příjemný i nepříjemný stav, a jeho místo zaujímá vyrovnanost.

Tomuto, Ánando, se v disciplíně ušlechtilých říká nepřekonatelné rozvíjení schopností vzhledem k tělesným dotekům vnímaným tělem (anuttará indrijabhávaná kájaviňňejjésu photthabbésu).

Mentální jevy vnímané myslí

Dále, Ánando, když mnich myslí vnímá mentální jevy (manasá dhammam viňňája), vzniká v něm příjemný stav, vzniká v něm nepříjemný stav, vzniká v něm příjemný i nepříjemný stav.

Poznává: ‚Vznikl ve mně tento příjemný stav, vznikl ve mně tento nepříjemný stav, vznikl ve mně tento příjemný i nepříjemný stav. Tento stav je však zformovaný, hrubý a závisle vzniklý. Ale toto je mírné [klidné], toto je vznešené—totiž vyrovnannost.‘

Takto v něm ustává vzniklý příjemný stav, vzniklý nepříjemný stav a vzniklý příjemný i nepříjemný stav, a jeho místo zaujímá vyrovnanost.

Jako když zručný člověk nechá pomalu spadnout dvě nebo tři kapky vody na železnou pánev, rozžhavenou po celý den, a ty kapky se rychle vypaří a zmizí, právě tak rychle, tak hbitě, tak snadno v něm ustává vzniklý příjemný stav, vzniklý nepříjemný stav a vzniklý příjemný i nepříjemný stav, a jeho místo zaujímá vyrovnanost.

Tomuto, Ánando, se v disciplíně ušlechtilých říká nepřekonatelné rozvíjení schopností vzhledem k mentálním jevům vnímaným myslí (anuttará indrijabhávaná manoviňňejjésu dhammésu).

Toto, Ánando, je nepřekonatelné rozvíjení schopností v této disciplíně ušlechtilých.

Jak ten, kdo se cvičí následuje cestu

Ánando, jak ten, kdo se cvičí (sekho) následuje cestu (pátipado)?

Zde, Ánando, když mnich okem vidí tvary… uchem slyší zvuky… nosem čichá vůně… jazykem chutná chutě… tělem zakouší tělesné doteky… myslí vnímá mentální jevy, vzniká v něm příjemný stav, vzniká v něm nepříjemný stav, vzniká v něm příjemný i nepříjemný stav.

Když v něm vzniká tento příjemný stav, nepříjemný stav či příjemný i nepříjemný stav, je tím zhrozen (attíjati), zahanben (harájati) a znechucen (džiguččhati).

Takto, Ánando, ten, kdo se cvičí následuje cestu.

Jak má ušlechtilý rozvinuté schopnosti

Ánando, jak má ušlechtilý (arijo) rozvinuté schopnosti (bhávitindrijo)?

Zde, Ánando, když mnich okem vidí tvary… uchem slyší zvuky… nosem čichá vůně… jazykem chutná chutě… tělem zakouší tělesné doteky… myslí vnímá mentální jevy, vzniká v něm příjemný stav, vzniká v něm nepříjemný stav, vzniká v něm příjemný i nepříjemný stav.

Když si přeje, může to, co je odporné vnímat jako neodporné (patikúle appatikúlasaňňí).

Když si přeje, může to, co není odporné vnímat jako odporné (appatikúle patikúlasaňňí).

Když si přeje, může to, co je odporné i to, co není odporné vnímat jako neodporné (patikúle ča appatikúle appatikúlasaňňí).

Když si přeje, může to, co není odporné i to, co je odporné vnímat jako odporné (appatikúle ča patikúle patikúlasaňňí).

Když si přeje, může odetnout obojí, odporné i neodporné, a prodlévat uvědomělý (sato), jasně chápající (sampadžáno) a vyrovnaný (upekkhako).

Takto, Ánando, má ušlechtilý rozvinuté schopnosti.

Závěr

Tím jsem vám, Ánando, vyložil co je nepřekonatelné rozvíjení schopností v této disciplíně ušlechtilých, vyložil jsem vám jak ten, kdo se cvičí následuje cestu a vyložil jsem vám jak má ušlechtilý rozvinuté schopnosti.

To, co by měl učitel ze soucitu učinit pro užitek svých žáků, Ánando, to jsem pro vás ze soucitu učinil.

Toto jsou kořeny stromů (rukkhamúláni), toto jsou prázdné příbytky (suňňágáráni). Rozvíjejte meditační pohroužení (džhájatha), Ánando, nebuďte nedbalí (má pamádattha), ať později nelitujete (má paččhá vippatisárino). To je naše poučení pro vás.“

Tak pravil Vznešený. Potěšený ctihodný Ánanda se zaradoval ze slov Vznešeného.