Sbírka středně dlouhých rozprav

Rozprava k mnichům z Kósambí

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Kósambí, v Ghósitově zahradě. Tehdy byli kósambijští mniši zapleteni do hádek, sporů a rozepří, přičem se vzájemně probodávali slovními dýkami. Nemohli se vzájemně přesvědčit ani být přesvědčeni druhými. Nemohli se vzájemně přemluvit ani být přemluveni druhými. Pak nějaký mnich přišel k Vznešenému, poklonil se mu, usedl stranou a takto Vznešeného oslovil:

„Pane, zdejší kósambijští mniši jsou zapleteni do hádek, sporů a rozepří, přičem se vzájemně probodávají slovními dýkami. Nemohou se vzájemně přesvědčit ani být přesvědčeni druhými. Nemohou se vzájemně přemluvit ani být přemluveni druhými.“ Pak Vznešený oslovil toho mnicha: „Jdi, mnichu, a oslov ty mnichy mým jménem: ‚Učitel vás volá, ctihodní.‘“ „Ano, pane“ odpověděl ten mnich Vznešenému, přišel k těm mnichům a takto je oslovil: „Učitel vás volá, ctihodní.“ „Ano, příteli“ odpověděli ti mniši tomu mnichovi, přišli k Vznešenému, poklonili se mu a usedli stranou. Vznešený pak ty mnichy takto oslovil:

„Mniši, je pravda, že jste zapleteni do hádek, sporů a rozepří, přičem se vzájemně probodáváte slovními dýkami. Nemůžete se vzájemně přesvědčit ani být přesvědčeni druhými. Nemůžete se vzájemně přemluvit ani být přemluveni druhými?“ „Ano, pane.“ „Co myslíte, mniši, když jste zapleteni do hádek, sporů a rozepří, přičem se vzájemně probodáváte slovními dýkami, můžete v té době projevovat veřejně i soukromě laskavé tělesné činy... laskavé slovní činy... laskavé mentální činy… vůči svým společníkům v čistém životě? “ „Ne, pane.“

„Vskutku, mniši, když jste zapleteni do hádek, sporů a rozepří, a vzájemně se probodáváte slovními dýkami, nemůžete v té době projevovat veřejně ani soukromě laskavé tělesné činy... laskavé slovní činy... laskavé mentální činy… vůči svým společníkům v čistém životě.

Co můžete, pošetilci, poznat, co můžete vidět?, když jste zapleteni do hádek, sporů a rozepří, vzájemně se probodáváte slovními dýkami a nemůžete se vzájemně přesvědčit ani být přesvědčeni druhými, nemůžete se vzájemně přemluvit ani být přemluveni druhými? To vám, pošetilci, přinese neprospěch a strast na dlouhou dobu.“

Šest podstatných věcí

Pak Vznešený oslovil mnichy: „Mniši, je šest podstatných věcí, které jsou milé a uctivé, vedou ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení. Kterých šest?

(1.) Zde, mniši, mnich projevuje veřejně i soukromě laskavé tělesné činy vůči svým společníkům v čistém životě.

Tato věc je podstatná, milá a uctivá, vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.

(2.) A dále, mniši, mnich projevuje veřejně i soukromě laskavé slovní činy vůči svým společníkům v čistém životě.

Tato věc je podstatná, milá a uctivá, vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.

(3.) A dále, mniši, mnich projevuje veřejně i soukromě laskavé mentální činy vůči svým společníkům v čistém životě.

Tato věc je podstatná, milá a uctivá, vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.

(4.) A dále, mniši, cokoliv mnich poctivě získá a poctivě obdrží, byť je to jen obsah jeho almužní mísy, neužívá to jen sám, ale dělí se o to se svými ctnostnými společníky v čistém životě.

Tato věc je podstatná, milá a uctivá, vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.

(5.) A dále, mniši, je mnich obdařen ctností, která je celková, bez mezer, bez nečistot, neporušená, osvobozující, chválená moudrými, neposkvrněná a vedoucí k soustředění. Obdařen takovou ctností, prodlévá na veřejnosti i v soukromí, spolu se svými společníky v čistém životě.

Tato věc je podstatná, milá a uctivá, vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.

(6.) A dále, mniši, je mnich obdařen názorem, který je ušlechtilý, vedoucí k vysvobození a ke správnému odstranění strasti. Obdařen takovým názorem, prodlévá na veřejnosti i v soukromí, spolu se svými společníky v čistém životě.

Tato věc je podstatná, milá a uctivá, vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.

To je, mniši, šest podstatných věcí, které jsou milé a uctivé, vedou ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení. Z těchto šesti podstatných věcí, mniši, je jedna nejvyšší, nejobsáhlejší a nejzcelenější—je to ušlechtilý názor, který vede k vysvobození a ke správnému odstranění strasti.

Tak jako z věžového domu je nejvyšší, nejobsáhlejší a nejzcelenější jeho věž, podobně, mniši, z těchto šesti podstatných věcí je jedna nejvyšší, nejobsáhlejší a nejzcelenější—je to ušlechtilý názor, který vede k vysvobození a ke správnému odstranění strasti.

Ušlechtilý názor

A co je, mniši, ušlechtilý názor, který vede k vysvobození a ke správnému odstranění strasti? Zde, mniši, mnich odejde do lesa, ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku a uvažuje: ‚Je ve mě nějaká vnitřní omezenost, kterou jsem neopustil?, kterou je mysl omezená a proto nepoznává a nevidí věci tak jak skutečně jsou?‘

Když, mniši, je mnich omezen smyslnou vášní, je jeho mysl omezená.

Když je mnich omezen zlovůlí, je jeho mysl omezená.

Když je mnich omezen leností a malátností, je jeho mysl omezená.

Když je mnich omezen neklidem a rozrušeností, je jeho mysl omezená.

Když je mnich omezen pochybovačností, je jeho mysl omezená.

Když je mnich ponořen do úvah o tomto světě, je jeho mysl omezená.

Když je mnich ponořen do úvah o onom světě, je jeho mysl omezená.

Když je mnich zapleten do hádek, sporů, rozepří a probodává ostatní slovními dýkami, je jeho mysl omezená.

Sedm ušlechtilých poznání

(1.) Pak takto poznává: ‚Není ve mě taková vnitřní omezenost, kterou jsem neopustil, kterou by byla mysl omezená a proto by nepoznávala a neviděla věci tak jak skutečně jsou. Má mysl je správně usměrněna k pochopení ušlechtilých pravd‘

Takto přichází k prvnímu poznání, které je ušlechtilé a nadsvětské, které nesdílejí obyčejní světští lidé.

(2.) A dále, mniši, ušlechtilý žák takto uvažuje: ‚Když budu praktikovat, rozvíjet a uplatňovat tento názor, získám tím vnitřní klid?, získám tím vnitřní odpoutání?‘ Pak takto poznává: ‚Když budu praktikovat, rozvíjet a uplatňovat tento názor, získám tím vnitřní klid, získám tím vnitřní odpoutání.‘

Takto přichází k druhému poznání, které je ušlechtilé a nadsvětské, které nesdílejí obyčejní světští lidé.

(3.) A dále, mniši, ušlechtilý žák takto uvažuje: ‚Existuje vně (mimo Buddhovo učení) nějaký jiný asketa či bráhman, který by byl obdařen takovým názorem?‘ Pak takto poznává: ‚Vně (mimo Buddhovo učení) neexistuje nějaký jiný asketa či bráhman, který by byl obdařen takovým názorem.‘

Takto přichází k třetímu poznání, které je ušlechtilé a nadsvětské, které nesdílejí obyčejní světští lidé.

(4.) A dále, mniši, ušlechtilý žák takto uvažuje: ‚Jsem obdařen takovým charakterem, jakým je obdařen člověk zastávající správný názor?‘ A jakým charakterem, mniši, je obdařen člověk zastávající správný názor? Tímto charakterem, mniši, je obdařen člověk zastávající správný názor: Když spáchá takový prohřešek, který má být oznámen, rychle ho vyloží, odkryje a objasní svému učiteli nebo svým moudrým společníkům v čistém životě, načež se vyvaruje spáchat ho znovu v budoucnosti.

Jako když mladý nezkušený chlapec ve své mladické nerozvážnosti položí svou ruku nebo nohu na žhavé uhlí a rychle ji zase stáhne, podobně, mniši, tímto charakterem je obdařen člověk zastávající správný názor: ... Pak poznává: ‚Jsem obdařen takovým charakterem, jakým je obdařen člověk zastávající správný názor.‘

Takto přichází k čtvrtému poznání, které je ušlechtilé a nadsvětské, které nesdílejí obyčejní světští lidé.

(5.) A dále, mniši, ušlechtilý žák takto uvažuje: ‚Jsem obdařen takovým charakterem, jakým je obdařen člověk zastávající správný názor?‘ A jakým charakterem, mniši, je obdařen člověk zastávající správný názor? Tímto charakterem, mniši, je obdařen člověk zastávající správný názor: Zatímco zde různými způsoby energicky pečuje o své společníky v čistém životě, rovněž má akutní zájem cvičit se ve vyšší ctnosti, cvičit se ve vyšší mysli, cvičit se ve vyšší moudrosti.

Jako když kráva s mladým teletem, zatímco se sama pase, střeží své tele, podobně, mniši, tímto charakterem je obdařen člověk zastávající správný názor: ... Pak poznává: ‚Jsem obdařen takovým charakterem, jakým je obdařen člověk zastávající správný názor.‘

Takto přichází k pátému poznání, které je ušlechtilé a nadsvětské, které nesdílejí obyčejní světští lidé.

(6.) A dále, mniši, ušlechtilý žák takto uvažuje: ‚Jsem obdařen takovou silou, jakou je obdařen člověk zastávající správný názor?‘ A jakou silou, mniši, je obdařen člověk zastávající správný názor? Touto silou, mniši, je obdařen člověk zastávající správný názor: Když je vyučována Dhamma a disciplína vykládaná Tathágatou, věnuje ji svou pozornost, zaměří na ni celou svou mysl, naslouchá Dhammě s pozorným sluchem. Pak poznává: ‚Jsem obdařen takovou silou, jakou je obdařen člověk zastávající správný názor.‘

Takto přichází k šestému poznání, které je ušlechtilé a nadsvětské, které nesdílejí obyčejní světští lidé.

(7.) A dále, mniši, ušlechtilý žák takto uvažuje: ‚Jsem obdařen takovou silou, jakou je obdařen člověk zastávající správný názor?‘ A jakou silou, mniši, je obdařen člověk zastávající správný názor? Touto silou, mniši, je obdařen člověk zastávající správný názor: Když je vyučována Dhamma a disciplína vykládaná Tathágatou, získá zájem o cíl, získá zájem o Dhammu, získá radost spojenou s Dhammou. Pak poznává: ‚Jsem obdařen takovou silou, jakou je obdařen člověk zastávající správný názor.‘

Takto přichází k sedmému poznání, které je ušlechtilé a nadsvětské, které nesdílejí obyčejní světští lidé.

Charakter ušlechtilého žáka, mniši, takto obdařeného sedmi členy, je správně dovršen, skrze uskutečnění plodu vstupu do proudu (Dhammy). Ušlechtilý žák, mniši, takto obdařen sedmi členy, je obdařen plodem vstupu do proudu.“

Tak pravil Vznešený. Spokojení mniši se zaradovali ze slov Vznešeného.