Sbírka středně dlouhých rozprav

52. Rozprava Atthakanágara

Tak jsem slyšel. Jednou ctihodný Ánando prodléval u Vésálí, ve vesnici Véluva. Tehdy se hospodář Dasamo z Atthakanágary vypravil do Pátaliputty kvůli nějaké práci. Když přišel do Kohoutí zahrady, přistoupil hospodář Dasamo k nějakému mnichovi, pozdravil ho, usedl stranou a takto ho oslovil: “Kde nyní žije ctihodný Ánando, pane? Přál bych si spatřit ctihodného Ánandu.” “Ctihodný Ánando nyní žije u Vésálí, ve vesnici Véluva, hospodáři.” Když hospodář Dasamo vyřídil v Pátaliputtě svou práci, odešel do Vésálí, do vesnice Véluva, přistoupil k ctihodnému Ánandovi, pozdravil ho a usedl stranou.

Sedě stranou, hospodář Dasamo takto oslovil ctihodného Ánandu: “Pane Ánando, byla Vznešeným, vědoucím a vidoucím, zasloužilým a dokonale probuzeným ukázána nějaká ‚jedna věc‘, ve které když mnich prodlévá s dbalostí, horlivostí a snahou, jeho neosvobozená mysl se osvobodí, jeho neodstraněné zákaly dojdou úplného odstranění a dosáhne tak ještě nedosaženého nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti)?”

“Hospodáři, Vznešeným, vědoucím a vidoucím, zasloužilým a dokonale probuzeným byla ukázána taková ‚jedna věc‘, ve které když mnich prodlévá s dbalostí, horlivostí a snahou, jeho neosvobozená mysl se osvobodí, jeho neodstraněné zákaly dojdou úplného odstranění a dosáhne tak ještě nedosaženého nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).”

“A co je, pane Ánando, ta ‚jedna věc‘ ukázaná Vznešeným, vědoucím a vidoucím, zasloužilým a dokonale probuzeným, ve které když mnich prodlévá s dbalostí, horlivostí a snahou, jeho neosvobozená mysl se osvobodí, jeho neodstraněné zákaly dojdou úplného odstranění a dosáhne tak ještě nedosaženého nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti)?”

Jedenáct bran k bezsmrtnosti

“Zde, hospodáři, mnich odloučen od smyslových potěšení, odloučen od neprospěšných stavů, vstupuje a prodlévá v prvním meditačním pohroužení, jež je doprovázeno myšlením a rozvažováním a je naplněno nadšením a blahem zrozeným z odloučení. Pak uvažuje a poznává: ‚Toto první meditační pohroužení je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.‘ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ‚jedna věc‘ ukázaná Vznešeným, vědoucím a vidoucím, zasloužilým a dokonale probuzeným, ve které když mnich prodlévá s dbalostí, horlivostí a snahou, jeho neosvobozená mysl se osvobodí, jeho neodstraněné zákaly dojdou úplného odstranění a dosáhne tak ještě nedosaženého nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).

A dále, hospodáři, mnich s utišením myšlení a rozvažování vstupuje a prodlévá v druhém meditačním pohroužení, v němž je mysl sjednocena, ve vnitřním uspokojení, bez myšlení, bez rozvažování, naplněna nadšením a blahem zrozeným ze soustředění. Pak uvažuje a poznává: ‚Toto druhé meditační pohroužení je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.‘ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ‚jedna věc‘ …

A dále, hospodáři, mnich s vymizením nadšení prodlévá vyrovnaně, s uvědoměním a jasným chápáním, zakoušeje stav tělesného blaha, o němž ušlechtilí prohlašují: ‚Ten, kdo je vyrovnaný a uvědomělý prodlévá blaženě.‘ Takto vstupuje a prodlévá ve třetím meditačním pohroužení. Pak uvažuje a poznává: ‚Toto třetí meditační pohroužení je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.‘ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ‚jedna věc‘ …

A dále, hospodáři, mnich s opuštěním blaženosti i strasti, s ukončením dřívější radosti a žalu, vstupuje a prodlévá ve čtvrtém meditačním pohroužení, jež není ani strastné ani blažené, které je očištěnou vyrovnaností a uvědoměním. Pak uvažuje a poznává: ‚Toto čtvrté meditační pohroužení je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.‘ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ‚jedna věc‘ …

A dále, hospodáři, mnich prodlévá s myslí naplněnou laskavostí… s myslí naplněnou soucitem… s myslí naplněnou blahovůlí… s myslí naplněnou vyrovnaností a proniká s ní jednu světovou stranu, stejně i druhou třetí a čtvrtou, směrem nahoru, dolu, napříč a všude, všechny i sebe. Takto prodlévá, pronikaje celý svět myslí naplněnou laskavostí… myslí naplněnou soucitem… myslí naplněnou blahovůlí… myslí naplněnou vyrovnaností, myslí rozšířenou, zmohutnělou, neomezenou, prostou zášti a zlovůle. Pak uvažuje a poznává: ‚Toto osvobození mysli laskavostí… osvobození mysli soucitem… osvobození mysli blahovůlí… osvobození mysli vyrovnaností je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.‘ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ‚jedna věc‘ …

A dále, hospodáři, mnich s úplným překonáním vnímání hmoty, s ukončením vnímání odporu, s nevěnováním pozornosti vnímání rozmanitosti, s vědomím: ‚nekonečný prostor‘ vstupuje a prodlévá v oblasti nekonečného prostoru. Pak uvažuje a poznává: ‚Toto dosažení oblasti nekonečného prostoru je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.‘ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ‚jedna věc‘ …

A dále, hospodáři, mnich s úplným překonáním oblasti nekonečného prostoru, s vědomím: ‚nekonečné vědomí‘ vstupuje a prodlévá v oblasti nekonečného vědomí. Pak uvažuje a poznává: ‚Toto dosažení oblasti nekonečného vědomí je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.‘ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ‚jedna věc‘ …

A dále, hospodáři, mnich s úplným překonáním oblasti nekonečného vědomí, s vědomím: ‚nic zde není‘ vstupuje a prodlévá v oblasti nicoty. Pak uvažuje a poznává: ‚Toto dosažení oblasti nicoty je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.‘ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ‚jedna věc‘ ukázaná Vznešeným, vědoucím a vidoucím, zasloužilým a dokonale probuzeným, ve které když mnich prodlévá s dbalostí, horlivostí a snahou, jeho neosvobozená mysl se osvobodí, jeho neodstraněné zákaly dojdou úplného odstranění a dosáhne tak ještě nedosaženého nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).”

Když toto bylo řečeno, hospodář Dasamo z Atthakanágary oslovil ctihodného Ánandu: “Pane Ánando, jako kdyby nějaký člověk hledal jeden vchod ke skrytému pokladu a přišel by rovnou k jedenácti takovým vchodům. Stejně tak, pane, zatímco jsem hledal jednu bránu k bezsmrtnosti, doslechl jsem se rovnou o jedenácti takových branách. Jako kdyby byl, pane, člověk v domě s jedenácti dveřmi a ten dům byl v plamenech, mohl by uniknout do bezpečí jedněmi z těchto jedenácti dveří. Stejně tak, pane, mohu uniknout do bezpečí jednou z těchto jedenácti bran k bezsmrtnosti. Následníci jiných škol, pane, shánějí učitelskou odměnu pro své učitele. Proč bych i já nepoctil ctihodného Ánandu?“

Potom hospodář Dasamo z Atthakanágary shromáždil společnost mnichů z Pátaliputty a Vésálí a vlastníma rukama je obsluhoval různými druhy vybraných jídel. Každého mnicha obdarovaval párem sukna, ctihodného Ánandu obdaroval trojdílným rouchem a postavil pro něj ‚příbytek pro pětset.‘