Sbírka středně dlouhých rozprav

53. Ten kdo se cvičí

Úvod

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v kraji Sakjů, v Kapilavatthu, v Nigrodhově zahradě. Tehdy Sakjové z Kapilavatthu postavili novou shromažďovací halu, která ještě nebyla obydlena žádným asketou, bráhmanem ani žádnou lidskou bytostí. A tehdy Sakjové z Kapilavatthu přistoupili k Vznešenému, poklonili se mu, usedli stranou a takto Vznešeného oslovili:

“Zde, pane, Sakjové z Kapilavatthu postavili novou shromažďovací halu, která ještě nebyla obydlena žádným asketou, bráhmanem ani žádnou lidskou bytostí. Nechť ji, pane, Vznešený použije jako první. Když ji Vznešený použije jako první, Sakjové z Kapilavatthu ji budou používat až po něm. A to jim přinese prospěch a blaho na dlouhou dobu.”

Vznešený svolil mlčením. Když Sakjové z Kapilavatthu poznali, že Vznešený svolil, vstali ze svých míst, poklonili se Vznešenému, obešli ho po své pravici a odešli do nové shromažďovací haly. Když přišli, pokryli celou halu potahy a připravili podložky k sedění, přistavili džbány s vodou a rozmístili olejové lampy. Pak přistoupili k Vznešenému, poklonili se mu, postavili se stranou a takto Vznešeného oslovili:

“Pane, celá shromažďovací hala je pokryta potahy, jsou připravené podložky k sedění, přistavené džbány s vodou a rozmístěné olejové lampy. Nyní je čas, pane, aby Vznešený učinil co je mu libo.” Pak se Vznešený oblékl, vzal svoji almužní mísu a roucho a spolu se společností mnichů odešel do shromažďovací haly. Když přišel, omyl své nohy, vstoupil do haly a usedl u středového sloupu, čelem obrácený k východnímu směru. Mniši také omyli své nohy, vstoupili do haly a usedli u západní zdi, čelem obrácení k východnímu směru a k Vznešenému před sebou. Sakjové z Kapilavatthu také omyli své nohy, vstoupili do haly a usedli u východní zdi, čelem obrácení k západu a k Vznešenému před sebou.

Vznešený pak Sakje z Kapilavatthu dlouho do noci poučoval, podněcoval, povzbuzoval a inspiroval řečí o Dhammě. Pak oslovil ctihodného Ánandu: “Ánando, dej Sakjům z Kapilavatthu výklad o ‚cvičícím se žáku, který vstoupil na stezku.‘ Moje záda jsou unavená, budu nyní odpočívat.” “Ano, pane,” odpověděl ctihodný Ánando Vznešenému. Potom si Vznešený připravil podložku složenou na čtyři díly a ulehl na pravý bok do lví pozice s jednou nohou položenou na druhé, uvědomělý a jasně chápající, s myslí zaměřenou na dobu kdy vstane.

Pak ctihodný Ánando oslovil Sakju Mahánámu: “Zde, Mahánámo, (1) ušlechtilý žák je obdařen ctností, (2) střeží brány svých smyslových schopností, (3) je umírněný v jídle, (4) je oddán bdělosti, (5) je obdařen sedmi dobrými kvalitami (6) a kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné prodlévání zde a nyní.

Ctnost

A jak je, Mahánámo, ušlechtilý žák obdařen ctností? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák je ctnostný, prodlévá střežen a kontrolován pravidly kázně, je obdařen uvědoměním oblasti správného chování a vidouc nebezpečí i v malých chybách se cvičí v dodržování pravidel cvičení. Takto je, Mahánámo, ušlechtilý žák obdařen ctností.

Střežení smyslových schopností

A jak, Mahánámo, ušlechtilý žák střeží brány svých smyslových schopností? Zde, Mahánámo, když ušlechtilý žák okem vidí tvary… uchem slyší zvuky… nosem cítí vůně… jazykem chutná chutě… tělem zakouší doteky… myslí vnímá jevy, neuchopuje jejich znaky a rysy. Prodlévá se střeženými schopnostmi oka… ucha… nosu… jazyka… těla… a mysli, ochraňuje a střeží tyto smyslové schopnosti, neboť kdyby prodléval s nestřeženými schopnostmi oka… ucha… nosu… jazyka… těla… a mysli, mohly by ho napadnout zlé a neprospěšné stavy žádostivosti a žalu. Takto, Mahánámo, ušlechtilý žák střeží brány svých smyslových schopností.

Umírněnost v jídle

A jak je, Mahánámo, ušlechtilý žák umírněný v jídle? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák přijímá výživu s hlubokým uvážením: ne pro potěšení, ne pro opojení ani kvůli fyzické kráse, ale pouze kvůli udržení a zachování tohoto těla, kvůli překonání nepohodlí a podpoření čistého života, s myšlenkou: ‚Takto ukončím staré pociťování a nenechám vzniknout nové, budu prodlévat zdravě, bezúhonně a pohodlně.‘ Takto je, Mahánámo, ušlechtilý žák umírněný v jídle.

Bdělost

A jak je, Mahánámo, ušlechtilý žák oddán bdělosti? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák v průběhu dne, (v meditaci) v sedě či při chůzi sem a tam, očišťuje svou mysl od omezujících stavů (mentálních překážek). V průběhu první části noci, (v meditaci) v sedě či při chůzi sem a tam, očišťuje svou mysl od omezujících stavů. V průběhu prostřední části noci ulehne na pravý bok do pozice lva, s jednou nohou překrývající druhou, s uvědoměním, jasným chápáním a s myslí zaměřenou na dobu kdy vstane. V průběhu poslední části noci, poté co vstal, (v meditaci) v sedě či při chůzi sem a tam, očišťuje svou mysl od omezujících stavů. Takto je, Mahánámo, ušlechtilý žák oddán bdělosti.

Sedm dobrých kvalit

A jak je, Mahánámo, ušlechtilý žák obdařen sedmi dobrými kvalitami? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák

(1) [Důvěra] je důvěřivý, je obdařen důvěrou v Tathágatovo probuzení: ‚Takový je Vznešený—je zasloužilý, dokonale probuzený, obdařený pravým věděním a správným jednáním, blažený, znalec světa, nepřekonatelný vůdce praktikujících osob, učitel bohů a lidí, probuzený a vznešený.

(2) [Stud špatně jednat] Stydí se špatně jednat – špatně jednat tělem, řečí a myslí. Stydí se vstoupit do zlých a neprospěšných stavů.

(3) [Obava špatně jednat] Obává se špatně jednat – špatně jednat tělem, řečí a myslí. Obává se vstoupit do zlých a neprospěšných stavů.

(4) [Učenost] Je dobře poučený, pamatuje si a uchovává v mysli to, co vyslechl—ty věci, které jsou dobré na počátku, dobré uprostřed a dobré na konci, obdařené smyslem a dobrou skladbou [formou], představující dokonalý a zcela očištěný svatý život. V těchto věcech je dobře poučený, uchovává je v mysli, recituje je, praktikuje je, uvažuje o nich [reflektuje je] a proniká jimi svým zřením.

(5) [Energie] Prodlévá energicky, když opustil neprospěšné stavy a vstupuje do prospěšných stavů. Je vytrvalý a pevný v úsilí a nezanedbává tyto prospěšné stavy.

(6) [Uvědomění] Je uvědomělý, je obdařen nejvyšším uvědoměním a rozlišováním. Pamatuje si a uchovává v mysli to, co bylo dříve vykonáno nebo vyřčeno.

(7) [Moudrost] Je moudrý, obdařen ušlechtilou, pronikavou moudrostí, vedoucí k vyvstání cíle, vedoucí ke správnému ukončení strasti.

Takto je, Mahánámo, ušlechtilý žák obdařen sedmi dobrými kvalitami.

Čtyři meditační pohroužení

A jak, Mahánámo, ušlechtilý žák, kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné prodlévání zde a nyní? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák

(1) odloučen od smyslných potěšení a od neprospěšných stavů, vstupuje a prodlévá v prvním meditačním pohroužení, jež je doprovázeno myšlením a rozvažováním a je naplněno nadšením a blahem zrozeným z odloučení.

(2) S utišením myšlení a rozvažování vstupuje a prodlévá v druhém meditačním pohroužení, v němž je mysl sjednocena, ve vnitřním uspokojení, bez myšlení, bez rozvažování, naplněna nadšením a blahem zrozeným ze soustředění.

(3) S vymizením nadšení prodlévá vyrovnaně, s uvědoměním a jasným chápáním, zakoušeje stav tělesného blaha, o němž ušlechtilí prohlašují: ‚Ten, kdo je vyrovnaný a uvědomělý prodlévá blaženě.‘ Takto vstupuje a prodlévá ve třetím meditačním pohroužení.

(4) S opuštěním blaženosti i strasti, s ukončením dřívější radosti a žalu, vstupuje a prodlévá ve čtvrtém meditačním pohroužení, jež není ani strastné ani blažené, které je očištěnou vyrovnaností a uvědoměním.

Takto, Mahánámo, ušlechtilý žák, kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné prodlévání zde a nyní.

Přirovnání

Když je, Mahánámo, ušlechtilý žák takto obdařen ctností, střeží brány svých smyslových schopností, je umírněný v jídle, je oddán bdělosti, je obdařen sedmi dobrými kvalitami a kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné prodlévání zde a nyní – tak je nazýván ušlechtilým cvičícím se žákem, který vstoupil na stezku. Jeho ‚zárodek‘ je nepoškozen, je schopný proniknutí (skořápkou nevědomosti), schopný probuzení, schopný nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).

Jako kdyby, Mahánámo, slepice měla osm, deset nebo dvanáct vajec, která by správně vyseděla, správně zahřívala a správně vychovala. I když v té slepici nevyvstane přání: ‚Kéž by má kuřátka svým drápkem či zobáčkem prorazila skořápku vejce a šťastně se vyklubala‘, přesto jsou kuřátka schopná svým drápkem či zobáčkem prorazit skořápku vejce a šťastně se vyklubat. Stejně tak, Mahánámo, když je ušlechtilý žák takto obdařen ctností … – tak je nazýván ušlechtilým cvičícím se žákem, který vstoupil na stezku. Jeho ‚zárodek‘ je nepoškozen, je schopný proniknutí (skořápkou nevědomosti), schopný probuzení, schopný nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).

Tři vědění

(1) Když, Mahánámo, ušlechtilý žák dosáhl tohoto nejvyššího očištěného uvědomění a vyrovnanosti (4. meditační pohroužení), vybaví si mnohé své dřívější pobyty [minulé životy]: jedno zrození, dvě zrození, tři, čtyři, pět, deset zrození, dvacet, třicet, čtyřicet, padesát, sto zrození, tisíc, sto tisíc, mnoho světových období smršťování světa, mnoho světových období rozpínání světa, mnoho světových období smršťování a rozpínání světa: ‚Takové bylo tehdy moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem jinde, a takové bylo zase tam moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem zde.‘ Takto si vzpomene na mnohé své dřívější pobyty s jejich znaky a podrobnostmi. To je první proniknutí (skořápkou nevědomosti), podobné vyklubání kuřátka ze skořápky.

(2) Když, Mahánámo, ušlechtilý žák dosáhl tohoto nejvyššího očištěného uvědomění a vyrovnanosti, svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský, vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznává, jak bytosti putují podle svých činů: ‚Tyto milé bytosti, které špatně jednaly tělem, řečí a myslí, hanily ušlechtilé, zastávaly špatné názory a jednaly podle svých špatných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Avšak ty milé bytosti, které správně jednaly tělem, řečí a myslí, nehanily ušlechtilé, zastávaly správné názory a jednaly podle svých správných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v šťastném místě, v nebeském světě.‘ Takto svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský, vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznává, jak bytosti putují podle svých činů. To je druhé proniknutí (skořápkou nevědomosti), podobné vyklubání kuřátka ze skořápky.

(3) Když, Mahánámo, ušlechtilý žák dosáhl tohoto nejvyššího očištěného uvědomění a vyrovnanosti, tak skrze odstranění zákalů vstupuje a prodlévá v nezkaleném osvobození mysli a osvobození moudrostí, které zde a nyní uskutečnil svým vlastním přímým poznáním. To je třetí proniknutí (skořápkou nevědomosti), podobné vyklubání kuřátka ze skořápky.

Závěr

Když je, Mahánámo, (1) ušlechtilý žák obdařen ctností—je tak obdařen správným jednáním. (2) Když střeží brány svých smyslových schopností—je tak obdařen správným jednáním. (3) Když je umírněný v jídle—je tak obdařen správným jednáním. (4) Když je oddán bdělosti—je tak obdařen správným jednáním. (5) Když je obdařen sedmi dobrými kvalitami—je tak obdařen správným jednáním. (6) A když, kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné prodlévání zde a nyní—je tak obdařen správným jednáním.

Když si, Mahánámo, (1) ušlechtilý žák vybaví mnohé své dřívější pobyty [minulé životy]: jedno zrození, dvě zrození … Takto si vzpomene na mnohé své dřívější pobyty s jejich znaky a podrobnostmi—je tak obdařen pravým věděním.

(2) Když svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský, vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné … a poznává, jak bytosti putují podle svých činů – je tak obdařen pravým věděním.

(3) Když skrze odstranění zákalů vstupuje a prodlévá v nezkaleném osvobození mysli a osvobození moudrostí, které zde a nyní uskutečnil svým vlastním přímým poznáním – je tak obdařen pravým věděním.

Takový jedinec, Mahánámo, je nazýván ‚ušlechtilý žák obdařený pravým věděním‘, ‚ušlechtilý žák obdařený správným jednáním‘, ‚ušlechtilý žák obdařený pravým věděním a správným jednáním.‘

Brahma Sankumára, Mahánámo, vyslovil jednou tento verš:

‚bojovník je považován za nejlepšího z lidských rodů,
ten, kdo je obdařený pravým věděním a správným jednáním je nejlepší z bohů a lidí.‘

A tento verš, Mahánámo, Brahma Sankumára správně přednesl, ne nesprávně, správně vyslovil, ne nesprávně, jelikož je smysluplný, ne nesmyslný a Vznešený ho schválil.”

Pak Vznešený vstal a oslovil ctihodného Ánandu: “Dobře, Ánando, dobře. Dobrý výklad o ‚cvičícím se žáku, který vstoupil na stezku‘ jsi dal Sakjům z Kapilavatthu, Ánando.”

Tak pravil ctihodný Ánanda a Učitel s ním souhlasil. Spokojení Sakjové z Kapilavatthu se zaradovali ze slov ctihodného Ánandy.