Sbírka středně dlouhých rozprav

8. Očišťování

Úvod—opuštění a zavržení špatných názorů skrze správné porozumění

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, Anáthapindikově zahradě.

Tehdy ctihodný Mahá Čunda k večeru opustil svou samotu a vydal se k místu, kde se zdržoval Vznešený. Když tam dorazil, pozdravil ho a usedl stranou, načež Vznešeného oslovil:

„Pane, ve světě vyvstávají různé názory spjaté buď s učením [teorií] o já (attaváda-patisamjuttá), nebo spjaté s učením [teorií] o světě (lokaváda-patisamjuttá).

Dochází u mnicha k opuštění a zavržení těchto názorů, když zaměřuje svou pozornost pouze na [jejich] počátek?“

„Čundo, co se týče oněch různých názorů, jež vyvstávají ve světě, spjatých buď s učením o já, nebo s učením o světě: pokud to, kde tyto názory vyvstávají, u čeho prodlévají a kde se vyskytují, je viděno se správným porozuměním [moudrostí], v souladu se skutečností, jako: ‚to není moje, to nejsem já, to není mé já,‘ pak dochází k opuštění a zavržení těchto názorů.

Osm meditačních stavů

Je možné, Čundo, že nějaký mnich:

(1) Odloučen od smyslných požitků, odloučen od neprospěšných stavů, vstoupí a prodlévá v prvním pohroužení (pathama džhána), jež je doprovázeno myšlením a rozvažováním a je naplněno nadšením a blahem zrozeným z odloučení.

Myslí si: „Prodlévám v očišťování.“ Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ‚očišťování.‘ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ‚šťastná prodlévání zde a nyní (ditthadhamma-sukha-vihárá).‘

(2) S utišením myšlení a rozvažování vstoupí a prodlévá v druhém pohroužení (dutija džhána), v němž je mysl sjednocena, ve vnitřním uspokojení, bez myšlení a rozvažování, naplněna nadšením a blahem zrozeným ze soustředění.

Myslí si: „Prodlévám v očišťování.“ Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ‚očišťování.‘ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ‚šťastná prodlévání zde a nyní.‘

(3) S vymizením nadšení prodlévá vyrovnaně, s uvědoměním a jasným chápáním, zakoušeje stav tělesného blaha, o němž ušlechtilí prohlašují: ‚Ten, kdo je vyrovnaný (upekkhako) a uvědomělý (satimá) prodlévá blaženě (sukhavihárí).‘ Takto vstoupí a prodlévá ve třetím pohroužení (tatija džhána).

Myslí si: „Prodlévám v očišťování.“ Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ‚očišťování.‘ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ‚šťastná prodlévání zde a nyní.‘

(4) S opuštěním blaženosti i strasti, s ukončením dřívější radosti a žalu, vstoupí a prodlévá ve čtvrtém pohroužení (čatuttha džhána), jež není ani strastné ani blažené, které je očištěnou vyrovnaností a uvědoměním.

Myslí si: „Prodlévám v očišťování.“ Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ‚očišťování.‘ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ‚šťastná prodlévání zde a nyní.‘

(5) S úplným překonáním vnímání hmoty [tělesnosti], s ukončením vnímání odporu, s nevěnováním pozornosti vnímání rozmanitosti, s myšlenkou: ‚Nekonečný prostor,‘ vstoupí a prodlévá v oblasti nekonečného prostoru (ákásánaňčájatanam).

Myslí si: „Prodlévám v očišťování.“ Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ‚očišťování.‘ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ‚klidná prodlévání (santá vihárá).‘

(6) S úplným překonáním oblasti nekonečného prostoru, s myšlenkou: ‚Nekonečné vědomí,‘ vstoupí a prodlévá v oblasti nekonečného vědomí (viňňánaňčájatanam).

Myslí si: „Prodlévám v očišťování.“ Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ‚očišťování.‘ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ‚klidná prodlévání.‘

(7) S úplným překonáním oblasti nekonečného vědomí, s myšlenkou: ‚Nic zde není,‘ vstoupí a prodlévá v oblasti nicoty (ákiňčaňňájatanam).

Myslí si: „Prodlévám v očišťování.“ Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ‚očišťování.‘ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ‚klidná prodlévání.‘

(8) S úplným překonáním oblasti nicoty, vstoupí a prodlévá v oblasti ani-vnímání-ani-nevnímání (névasaňňánásaňňájatanam).

Myslí si: „Prodlévám v očišťování.“ Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ‚očišťování.‘ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ‚klidná prodlévání.‘

1. Očišťování

Zde [takto] byste však, Čundo, měli provádět očišťování (sallékho karaníjo):

(1) ‚Jiní budou krutí [násilní] (vihimsaká), my nebudeme krutí [násilní] (avihimsaká).‘

(2) ‚Jiní budou zabíjet živé bytosti (pánátipátí), my se budeme zdržovat zabíjení živých bytostí (pánátipátá pativiratá).‘

(3) ‚Jiní budou brát, co jim není dáváno (adinnádájí), my se budeme zdržovat braní toho, co nám není dáváno (adinnádáná pativiratá).‘

(4) ‚Jiní budou vést nečistý [nesvatý] (abrahmačárí) život, my povedeme čistý [svatý] život (brahmačárí).‘

(5) ‚Jiní budou lhát (musávádí), my se budeme zdržovat lhaní (musávádá pativiratá).‘

(6) ‚Jiní budou mluvit zlomyslně (pisunaváčá), my se budeme zdržovat zlomyslné mluvy (pisunája váčája pativiratá).‘

(7) ‚Jiní budou mluvit hrubě (pharusaváčá), my se budeme zdržovat hrubé mluvy (pharusája váčája pativiratá).‘

(8) ‚Jiní budou mluvit marnivě (samphappalápí), my se budeme zdržovat marnivé mluvy (samphappalápá pativiratá).‘

(9) ‚Jiní budou žádostiví (abhidždžhálú), my nebudeme žádostiví (anabhidždžhálú).‘

(10) ‚Jiní budou mít zlovolnou mysl (bjápannačittá), my nebudeme mít zlovolnou mysl (abjápannačittá).‘

(11) ‚Jiní budou mít špatný názor (miččhá-ditthí), my budeme mít správný názor (sammá-ditthí).‘

(12) ‚Jiní budou mít špatné rozmýšlení (miččhá-sankappá), my budeme mít správné rozmýšlení (sammá-sankappá).‘

(13) ‚Jiní budou mít špatnou řeč (miččhá-váčá), my budeme mít správnou řeč (sammá-váčá).‘

(14) ‚Jiní budou mít špatné jednání (miččhá-kammantá), my budeme mít správné jednání (sammá-kammantá).‘

(15) ‚Jiní budou mít špatné živobytí (miččhá-ádžívá), my budeme mít správné živobytí (sammá-ádžívá).‘

(16) ‚Jiní budou mít špatné úsilí (miččhá-vájámá), my budeme mít správné úsilí (sammá-vájámá).‘

(17) ‚Jiní budou mít špatné uvědomění (miččhá-satí), my budeme mít správné uvědomění (sammá-satí).‘

(18) ‚Jiní budou mít špatné soustředění (miččhá-samádhí), my budeme mít správné soustředění (sammá-samádhí).‘

(19) ‚Jiní budou mít špatné poznání (miččhá-ňání), my budeme mít správné poznání (sammá-ňání).‘

(20) ‚Jiní budou mít špatné osvobození (miččhá-vimuttí), my budeme mít správné osvobození (sammá-vimuttí).‘

(21) ‚Jiní budou přemoženi leností a malátností (thína-middha-parijutthitá), my budeme prosti lenosti a malátnosti (vigáta-thína-middhá).‘

(22) ‚Jiní budou rozrušení (uddhatá), my nebudeme rozrušení (anuddhatá).‘

(23) ‚Jiní budou pochybovat (vičikiččhí), my překonáme pochybnosti (tinna-vičikiččhá).‘

(24) ‚Jiní budou hněviví (kodhaná), my nebudeme hněviví (akkodhaná).‘

(25) ‚Jiní budou nepřátelští (upanáhí), my nebudeme nepřátelští (anupanáhí).‘

(26) ‚Jiní budou pohrdaví (makkhí), my nebudeme pohrdaví (amakkhí).‘

(27) ‚Jiní budou panovační (palásí), my nebudeme panovační (apalásí).‘

(28) ‚Jiní budou závistiví (issukí), my nebudeme závistiví (anissukí).‘

(29) ‚Jiní budou sobečtí (maččharí), my nebudeme sobečtí (amaččharí).‘

(30) ‚Jiní budou klamaví (sathá), my nebudeme klamaví (asathá).‘

(31) ‚Jiní budou pokrytečtí (májáví), my nebudeme pokrytečtí (amájáví).‘

(32) ‚Jiní budou umínění (thaddhá), my nebudeme umínění (atthaddhá).‘

(33) ‚Jiní budou arogantní (atimání), my nebudeme arogantní (anatimání).‘

(34) ‚Jiní budou nepřístupní (dubbačá), my budeme přístupní (suvačá).‘

(35) ‚Jiní budou mít špatné přátele (pápamittá), my budeme mít dobré přátele (kaljánamittá).‘

(36) ‚Jiní budou nedbalí (pamattá), my budeme dbalí (appamattá).‘

(37) ‚Jiní budou bez důvěry (assaddhá), my budeme mít důvěru (saddhá).‘

(38) ‚Jiní budou bez studu (ze špatného konání) (ahiriká), my budeme mít stud (ze špatného konání) (hirimaná).‘

(39) ‚Jiní budou bez obav (ze špatného konání) (anottápí), my budeme mít obavy (ze špatného konání) (ottápí).‘

(40) ‚Jiní budou neučení (appassutá), my budeme dobře poučení (bahussutá).‘

(41) ‚Jiní budou líní (kusítá), my budeme energičtí (áraddhavírijá).‘

(42) ‚Jiní budou postrádat uvědomění (mutthassatí), my budeme mít upevněné uvědomění (upatthitassatí).‘

(43) ‚Jiní budou hloupí (duppaňňá), my budeme mít moudrost (porozumění) (paňňásampanná).‘

(44) ‚Jiní budou lpět na svých názorech (sanditthiparámásí), budou se jich pevně držet (ádhánaggáhí) a těžce se jich vzdávat (duppatinissaggí), my nebudeme lpět na svých názorech (asanditthiparámásí), nebudeme se jich pevně držet (anádhánaggáhí) a budeme se jich lehce vzdávat (suppatinissaggí).‘

Takto byste měli provádět očišťování .

2. Zaměření mysli

Říkám, Čundo, že zaměření mysli k prospěšným stavům je velmi užitečné, nemluvě o tělesném a slovním konání, jež tomu odpovídá, proto :

(1) ‚Jiní budou krutí [násilní], my nebudeme krutí [násilní].‘ …

(44) ‚Jiní budou lpět na svých názorech, budou se jich pevně držet a těžce se jich vzdávat, my nebudeme lpět na svých názorech, nebudeme se jich pevně držet a budeme se jich lehce vzdávat.‘

Takto byste měli zaměřit mysl.

3. Vyhnutí se

Jako kdyby tu, Čundo, byla nerovná stezka a dalo by se jí vyhnout po jiné, rovné stezce, či jako by tu byl nerovný brod a dalo by se mu vyhnout po jiném, rovném brodu, právě tak:

(1) ‚Kdo je krutý [násilný], může se tomu vyhnout tak, že nebude krutý [násilný].‘ …

(44) ‚Kdo lpí na svých názorech, pevně se jich drží a těžce se jich vzdává, může se tomu vyhnout tak, že nebude lpět na svých názorech, nebude se jich pevně držet a bude se jich lehce vzdávat.‘

Takto je možné se vyhnout [neprospěšným stavům].

4. Povznešení

Čundo, jako všechny neprospěšné stavy vedou dolů a všechny prospěšné stavy vedou vzhůru, právě tak:

(1) ‚Kdo je krutý [násilný], může se povznést tak, že nebude krutý [násilný].‘ …

(44) ‚Kdo lpí na svých názorech, pevně se jich drží a těžce se jich vzdává, může se povznést tak, že nebude lpět na svých názorech, nebude se jich pevně držet a bude se jich lehce vzdávat.‘

Takto je možné se povznést [nad neprospěšné stavy].

5. Úplné odpoutání

Čundo, že by někdo, kdo sám vězí v bahně, mohl vytáhnout ven jiného, který rovněž vězí v bahně, to není možné. Ale že by někdo, kdo sám nevězí v bahně, mohl vytáhnout ven jiného, který vězí v bahně, to je možné.

Čundo, že by někdo, kdo sám není zkrocen, ukázněn a úplně odpoután, mohl [pomoci] zkrotit, ukáznit a úplně odpoutat jiného, to není možné. Ale že by někdo, kdo je sám zkrocen, ukázněn a úplně odpoután, mohl [pomoci] zkrotit, ukáznit a úplně odpoutat jiného, to je možné. Právě tak:

(1) ‚Kdo je krutý [násilný], může dospět k úplnému odpoutání (parinibbánája) tak, že nebude krutý [násilný].‘ …

(44) ‚Kdo lpí na svých názorech, pevně se jich drží a těžce se jich vzdává, může dospět k úplnému odpoutání tak, že nebude lpět na svých názorech, nebude se jich pevně držet a bude se jich lehce vzdávat.‘

Takto je možné dospět k úplnému odpoutání.

Závěr

Vyložil jsem vám, Čundo, způsob očišťování (sallékha-parijája), způsob zaměření mysli (čittuppáda-parijája), způsob vyhnutí se (parikkamana-parijája), způsob povznešení (uparibhága-parijája) a způsob úplného odpoutání (parinibbána-parijája). Co by měl, Čundo, ze soucitu ke svým žákům vykonat učitel, jemuž jde o jejich prospěch, to jsem ze soucitu k vám vykonal.

Zde jsou kořeny stromů (rukkha-múláni) a prázdná místa (suňňágáráni). Prodlévejte v meditačním pohroužení (džhájatha), Čundo, nebuďte nedbalí, abyste později nelitovali. To je naše ponaučení pro vás.“

Tak pravil Vznešený. Spokojený ctihodný Mahá Čunda se zaradoval ze slov Vznešeného.