Sbírka středně dlouhých rozprav

9. Správný názor

Úvod

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, Anáthapindikově zahradě. Tam ctihodný Sáriputta oslovil mnichy: „Přátelé, mnichové!“ „Příteli!“ odpověděli mu mniši. Ctihodný Sáriputta pravil:

„Přátelé, říká se: ‚ten, kdo má správný názor, ten, kdo má správný názor.‘ Jakým způsobem, přátelé, má ušlechtilý žák správný názor (sammá-ditthi), jeho názor je přímý (udžugatássa ditthi), je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu (dhamme aveččappasádéna samannágato) a dospěl k této dobré Dhammě (ágato imam saddhammam)?“ „Zdaleka bychom, věru, přišli, abychom se od ctihodného Sáriputty dozvěděli smysl tohoto výroku. Bylo by dobře, kdyby ctihodný Sáriputta objasnil smysl tohoto výroku. Když to uslyší od něj, mniši si to zapamatují.“ „Tak tedy, přátelé, poslouchejte, dávejte dobrý pozor, a já budu hovořit.“

„Ano, příteli, odpověděli mniši. Ctihodný Sáriputta pravil:

1. Prospěšné a neprospěšné (Kusala akusala)

„Když, přátelé, ušlechtilý žák (arija-sávaka) zná neprospěšné (akusala) a zná kořen neprospěšného (akusala-múla), zná prospěšné (kusala) a zná kořen prospěšného (kusala-múla)—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je , přátelé, neprospěšné, co je kořen neprospěšného? Co je prospěšné, co je kořen prospěšného?

(1) Zabíjení živých bytostí (pánátipáta) je neprospěšné.

(2) Braní nedarovaného (adinnádánam) je neprospěšné.

(3) Špatné jednání ohledně smyslných požitků (kámésumiččháčára) je neprospěšné.

(4) Lhaní (musáváda) je neprospěšné.

(5) Zlomyslná řeč (pisuná váčá) je neprospěšná.

(6) Hrubá (urážlivá) řeč (pharusá váčá) je neprospěšná.

(7) Marnivé žvanění (samphappalápa) je neprospěšné.

(8) Žádostivost (abhidždžhá) je neprospěšná.

(9) Zlovůle (bjápáda) je neprospěšná.

(10) Špatný názor (miččhá-ditthi) je neprospěšný.

Tomu se, přátelé, říká neprospěšné.

A co je, přátelé, kořen neprospěšného?

(1) Chtivost (lobha) je kořen neprospěšného. (2) Nenávist (dosa) je kořen neprospěšného. (3) Zaslepenost (moha) je kořen neprospěšného.

Tomu se, přátelé, říká kořen neprospěšného.

A co je , přátelé, prospěšné?

(1) Zdržování se zabíjení živých bytostí (pánátipátá véramaní) je prospěšné.

(2) Zdržování se braní nedarovaného (adinnádáná véramaní) je prospěšné.

(3) Zdržování se špatného jednání ohledně smyslných požitků (kámésumiččháčárá véramaní) je prospěšné.

(4) Zdržování se lhaní (musávádá véramaní) je prospěšné.

(5) Zdržování se zlomyslné řeči (pisunája váčája véramaní) je prospěšné.

(6) Zdržování se hrubé (urážlivé) řeči (pharusája váčája véramaní) je prospěšné.

(7) Zdržování se marnivého žvanění (samphappalápá véramaní) je prospěšné.

(8) Nežádostivost (anabhidždžhá) je prospěšná.

(9) Nezlovůle (abjápáda) je prospěšná.

(10) Správný názor (sammá-ditthi) je prospěšný.

Tomu se, přátelé, říká prospěšné.

A co je, přátelé, kořen prospěšného?

(1) Nechtivost (alobha) je kořen prospěšného. (2) Beznenávistnost (adosa) je kořen prospěšného. (3) Nezaslepenost (amoha) je kořen prospěšného.

Tomu se, přátelé, říká kořen prospěšného.

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná (padžánáti) neprospěšné a takto zná kořen neprospěšného, když takto zná prospěšné a takto zná kořen prospěšného, tak zcela opustí sklon k vášni (rágánusajam pahája), odstraní sklon k odporu (patighánusajam pativinodetvá), vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘ (asmí,ti ditthi-mánánusajam samúhanitvá), opustí nevědomost (avidždžam pahája), vyvstane v něm pravé poznání (vědění) (vidždžam uppádetvá) a ukončí strast zde a nyní (ditthévadhamme dukkhassantakára). Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

2. Výživa (Áhára)

„Dobře, příteli,“ řekli mniši poté, co se potěšili a zaradovali ze slov ctihodného Sáriputty. Pak mu položili další otázku: „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob, jak má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná výživu, zná vznik výživy (áhára-samudaja), zná ustání výživy (áhára-niródha) a zná cestu vedoucí k ustání výživy (áhára-nirodha-gáminí patipadá)—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je to, přátelé, výživa, co je to vznik výživy, co je to ustání výživy a co je to cesta vedoucí k ustání výživy?

(1) Jsou to čtyři výživy udržující bytosti vstoupivší v bytí a napomáhající těm usilujícím o bytí. Které čtyři? (1) Tělesná výživa (kabalíkára áhára), hrubá či jemná, (2) dotek (phassa), (3) mentální záměr (manosaňčétaná), (4) vědomí (viňňána).

(2) Výživa vzniká se vznikem toužení (tanhá).

(3) Výživa ustává s ustáním toužení.

(4) Cesta vedoucí k ustání výživy je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka (arija atthangika magga): (1) správný názor (sammá-ditthi), (2) správné rozmýšlení (sammá-sankappa), (3) správná řeč (sammá-váčá), (4) správné jednání (sammá-kammanta), (5) správné živobytí (sammá-ádžíva), (6) správné úsilí (sammá-vájáma), (7) správné uvědomění (sammá-sati), (8) správné soustředění (sammá-samádhi).

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná výživu, takto zná vznik výživy, takto zná ustání výživy a takto zná cestu vedoucí k ustání výživy, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

3. Strast (Dukkha)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná strast, zná vznik strasti, zná ustání strasti a zná cestu vedoucí k ustání strasti—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě. A co je to, přátelé, strast, co je to vznik strasti, co je to ustání strasti a co je to cesta vedoucí k ustání strasti?

(1) Zrození je strast, stárnutí je strast, nemoc je strast, smrt je strast, trápení, naříkání, bolest, žal a zoufalství jsou strast, spojení s tím co je nemilé je strast, odpojení od toho co je milé je strast, nedosažení svého přání je strast, zkrátka pět skupin ulpívání je strast (paňčupádánakkhandhá dukkhá).

Tomu se, přátelé, říká strast.

A co je to, přátelé, vznik strasti?

(2) Je to ono toužení (tanhá), jež vede k opětovnému bytí, které ve spojení s rozkoší a vášní nachází potěšení zde či jinde, totiž toužení po smyslných požitcích (kámatanhá), toužení po bytí (bhavatanhá) a toužení po nebytí (vibhavatanhá).

Tomu se, přátelé, říká vznik strasti.

A co je to, přátelé, ustání strasti?

(3) Je to úplné ustání a vymizení právě tohoto toužení (tanhája asésaviráganirodha), jeho opuštění (čága), odhození (patinissagga), osvobození se od něj (mutti) a neulpívání na něm (análaja).

Tomu se, přátelé, říká ustání strasti.

A co je to, přátelé, cesta vedoucí k ustání strasti?

(4) Je to právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: (1) správný názor, (2) správné rozmýšlení, (3) správná řeč, (4) správné jednání, (5) správné živobytí, (6) správné úsilí, (7) správné uvědomění, (8) správné soustředění.

Tomu se, přátelé, říká cesta vedoucí k ustání strasti.

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná strast, takto zná vznik strasti, takto zná ustání strasti a takto zná cestu vedoucí k ustání strasti, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

4. Stárnutí a smrt (Džará-marana)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná stárnutí a smrt, zná vznik stárnutí a smrti, zná ustání stárnutí a smrti a zná cestu vedoucí k ustání stárnutí a smrti—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je to, přátelé, stárnutí a smrt, co je to vznik stárnutí a smrti, co je to ustání stárnutí a smrti a co je to cesta vedoucí k ustání stárnutí a smrti?

(1) To co je stárnutí, stáří, chatrnost, šedivění, vrásčitost, ubývání životní síly a oslabení smyslových schopností u bytostí, patřících do různých řádů bytostí—tomu se říká stárnutí. To co je odchod a mizení bytostí, patřících do různých řádů bytostí, jejich rozklad, ztráta a úmrtí, vyčerpání času, rozpad osobnostních skupin (khandhánam bhédo), odložení těla—tomu se říká smrt. A tak toto stárnutí a smrt se společně nazývají stárnutí a smrt.

(2) Stárnutí a smrt vzniká se vznikem zrození.

(3) Stárnutí a smrt ustává s ustáním zrození.

(4) Cesta vedoucí k ustání stárnutí a smrti je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná stárnutí a smrt, takto zná vznik stárnutí a smrti, takto zná ustání stárnutí a smrti a takto zná cestu vedoucí k ustání stárnutí a smrti, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

5. Zrození (Džáti)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná zrození, zná vznik zrození, zná ustání zrození a zná cestu vedoucí k ustání zrození—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je to, přátelé, zrození, co je to vznik zrození, co je to ustání zrození a co je to cesta vedoucí k ustání zrození?

(1) To, co je zrození bytostí, patřících do různých řádů bytostí, jejich narození, početí a vyvstání, objevení se osobnostních skupin (khandhánam pátubháva), nabytí smyslových základen (ájatanánam patilábha)—tomu se, přátelé, říká zrození.

(2) Zrození vzniká se vznikem bytí.

(3) Zrození ustává s ustáním bytí.

(4) Cesta vedoucí k ustání zrození je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná zrození, takto zná vznik zrození, takto zná ustání zrození a takto zná cestu vedoucí k ustání zrození, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

6. Bytí (Bhava)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná bytí, zná vznik bytí, zná ustání bytí a zná cestu vedoucí k ustání bytí—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je to, přátelé, bytí, co je to vznik bytí, co je to ustání bytí a co je to cesta vedoucí k ustání bytí?

(1) Jsou to tři druhy bytí: (1) Smyslné bytí (kámabhava), (2) hmotné (tělesné) bytí (rúpabhava) a (3) nehmotné (netělesné) bytí (arúpabhava).

(2) Bytí vzniká se vznikem ulpívání (uchopování).

(3) Bytí ustává s ustáním ulpívání.

(4) Cesta vedoucí k ustání bytí je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná bytí, takto zná vznik bytí, takto zná ustání bytí a takto zná cestu vedoucí k ustání bytí, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

7. Ulpívání (Upádána)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná ulpívání, zná vznik ulpívání, zná ustání ulpívání a zná cestu vedoucí k ustání ulpívání—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je to, přátelé, ulpívání, co je to vznik ulpívání, co je to ustání ulpívání a co je to cesta vedoucí k ustání ulpívání?

(1) Jsou to čtyři druhy ulpívání: (1) Ulpívání na smyslných požitcích (kámupádánam), (2) ulpívání na názorech (ditthupádánam), (3) ulpívání na pravidlech a obřadech (sílabbatupádánam), (4) ulpívání na učení (teorii) o ‚já‘ (attavádupádánam).

(2) Ulpívání vzniká se vznikem toužení.

(3) Ulpívání ustává s ustáním toužení.

(4) Cesta vedoucí k ustání ulpívání je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná ulpívání, takto zná vznik ulpívání, takto zná ustání ulpívání a takto zná cestu vedoucí k ustání ulpívání, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

8. Toužení (Tanhá)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná toužení, zná vznik toužení, zná ustání toužení a zná cestu vedoucí k ustání toužení—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je to, přátelé, toužení, co je to vznik toužení, co je to ustání toužení a co je to cesta vedoucí k ustání toužení?

(1) Je těchto šest druhů toužení: (1) Toužení po tvarech (rúpa-tanhá), (2) toužení po zvucích (saddha-tanhá), (3) toužení po vůních (gandha-tanhá), (4) toužení po chutích (rasa-tanhá), (5) toužení po dotecích (photthabba-tanhá), (6) toužení po (mentálních) jevech (dhamma-tanhá).

(2) Toužení vzniká se vznikem pociťování.

(3) Toužení ustává s ustáním pociťování.

(4) Cesta vedoucí k ustání toužení je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná toužení, takto zná vznik toužení, takto zná ustání toužení a takto zná cestu vedoucí k ustání toužení, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

9. Pociťování (Védaná)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná pociťování, zná vznik pociťování, zná ustání pociťování a zná cestu vedoucí k ustání pociťování—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je to, přátelé, pociťování, co je to vznik pociťování, co je to ustání pociťování a co je to cesta vedoucí k ustání pociťování?

(1) Je těchto šest druhů pociťování: (1) Pocit zrozený z doteku oka (čakkhu-samphassajá védaná), (2) pocit zrozený z doteku ucha (sóta-), (3) pocit zrozený z doteku nosu (ghána-), (4) pocit zrozený z doteku jazyka (dživhá-), (5) pocit zrozený z doteku těla (kája-), (6) pocit zrozený z doteku mysli (mano-).

(2) Pociťování vzniká se vznikem doteku.

(3) Pociťování ustává s ustáním doteku.

(4) Cesta vedoucí k ustání pociťování je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná pociťování, takto zná vznik pociťování, takto zná ustání pociťování a takto zná cestu vedoucí k ustání pociťování, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

10. Dotek (Phassa)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná dotek, zná vznik doteku, zná ustání doteku a zná cestu vedoucí k ustání doteku—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je to, přátelé, dotek, co je to vznik doteku, co je to ustání doteku a co je to cesta vedoucí k ustání doteku?

(1) Je těchto šest druhů doteku: (1) Dotek oka (čakkhu-samphassa), (2) dotek ucha, (3) dotek nosu, (4) dotek jazyka, (5) dotek těla, (6) dotek mysli.

(2) Dotek vzniká se vznikem šesti (smyslových) oblastí.

(3) Dotek ustává s ustáním šesti (smyslových) oblastí.

(4) Cesta vedoucí k ustání doteku je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná dotek, takto zná vznik doteku, takto zná ustání doteku a takto zná cestu vedoucí k ustání doteku, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

11. Šest smyslových oblastí [základen] (Salájatana)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná šest oblastí, zná vznik šesti oblastí, zná ustání šesti oblastí a zná cestu vedoucí k ustání šesti oblastí—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je to, přátelé, šest oblastí, co je to vznik šesti oblastí, co je to ustání šesti oblastí a co je to cesta vedoucí k ustání šesti oblastí?

(1) Je těchto šest oblastí: (1) Oblast oka (čakkhájatanam), (2) oblast ucha, (3) oblast nosu, (4) oblast jazyka, (5) oblast těla, (6) oblast mysli.

(2) Šest (smyslových) oblastí vzniká se vznikem jména (mentality) a hmoty (tělesnosti).

(3) Šest (smyslových) oblastí ustává s ustáním jména (mentality a hmoty (tělesnosti).

(4) Cesta vedoucí k ustání šesti (smyslových) oblastí je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná šest oblastí, takto zná vznik šesti oblastí, takto zná ustání šestí oblastí a takto zná cestu vedoucí k ustání šesti oblastí, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

12. Jméno [mentalita] a hmota [tělesnost] (Náma-rúpa)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná jméno-a-hmotu, zná vznik jména a hmoty, zná ustání jména a hmoty a zná cestu vedoucí k ustání jména a hmoty—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je to, přátelé, jméno-a-hmota, co je to vznik jména-a-hmoty, co je to ustání jména-a-hmoty a co je to cesta vedoucí k ustání jména-a-hmoty?

(1) (1) Pociťování (védaná), (2) vnímání (saňňá), (3) záměr (čétaná), (4) dotek (phassa) a (5) pozornost (manasikára)—tomu se říká jméno (náma). Čtyři velké prvky (čattári mahábhútáni) a hmota odvozená ze čtyř velkých prvků—tomu se říká hmota (rúpa). A tak toto jméno a tato hmota se společně nazývají jméno-a-hmota.

(2) Jméno-a-hmota vzniká se vznikem vědomí.

(3) Jméno-a-hmota ustává s ustáním vědomí.

(4) Cesta vedoucí k ustání jména-a-hmoty je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná jméno-a-hmotu, takto zná vznik jména-a-hmoty, takto zná ustání jména-a-hmoty a takto zná cestu vedoucí k ustání jména-a-hmoty, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

13. Vědomí (Viňňána)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná vědomí, zná vznik vědomí, zná ustání vědomí a zná cestu vedoucí k ustání vědomí—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je to, přátelé, vědomí, co je to vznik vědomí, co je to ustání vědomí a co je to cesta vedoucí k ustání vědomí?

(1) Je těchto šest druhů vědomí: (1) Vědomí oka (čakkhu-viňňána), (2) vědomí ucha, (3) vědomí nosu, (4) vědomí jazyka, (5) vědomí těla, (6) vědomí mysli.

(2) Vědomí vzniká se vznikem formací.

(3) Vědomí ustává s ustáním formací.

(4) Cesta vedoucí k ustání vědomí je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná vědomí, takto zná vznik vědomí, takto zná ustání vědomí a takto zná cestu vedoucí k ustání vědomí, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

14. Formace (Sankhára)

„Dobře, příteli,“ …„Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob….?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná formace, zná vznik formací, zná ustání formací a zná cestu vedoucí k ustání formací—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co jsou to, přátelé, formace, co je to vznik formací, co je to ustání formací a co je to cesta vedoucí k ustání formací?

(1) Jsou tyto tři druhy formací: (1) Formace těla (kája-sankhára), (2) formace řeči (váčí-sankhára) a (3) formace mysli (čitta-sankhára).

(2) Formace vznikají se vznikem nevědomosti.

(3) Formace ustávají s ustáním nevědomosti.

(4) Cesta vedoucí k ustání formací je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná formace, takto zná vznik formací, takto zná ustání formací a takto zná cestu vedoucí k ustání formací, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

15. Nevědomost (Avidždžá)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná nevědomost, zná vznik nevědomosti, zná ustání nevědomosti a zná cestu vedoucí k ustání nevědomosti—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co je to, přátelé, nevědomost, co je to vznik nevědomosti, co je to ustání nevědomosti a co je to cesta vedoucí k ustání nevědomosti?

(1) To co je neznalost strasti (dukkhe aňňánam), neznalost vzniku strasti, neznalost ustání strasti, neznalost cesty vedoucí k ustání strasti—tomu se říká nevědomost.

(2) Nevědomost vzniká se vznikem zákalů.

(3) Nevědomost ustává s ustáním zákalů.

(4) Cesta vedoucí k ustání nevědomosti je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná nevědomost, takto zná vznik nevědomosti, takto zná ustání nevědomosti a takto zná cestu vedoucí k ustání nevědomosti, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

16. Zákaly (Ásavá)

„Dobře, příteli,“ … „Je zde, příteli, ještě nějaký jiný způsob…?“

„Ano, přátelé: Když, přátelé, ušlechtilý žák zná zákaly, zná vznik zákalů, zná ustání zákalů a zná cestu vedoucí k ustání zákalů—tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.

A co jsou to, přátelé, zákaly, co je to vznik zákalů, co je to ustání zákalů a co je to cesta vedoucí k ustání zákalů?

(1) Jsou tyto tři zákaly: (1) Zákal smyslných požitků (kámásava), (2) zákal bytí (bhavásava), (3) zákal nevědomosti (avidždžásava).

(2) Zákaly vznikají se vznikem nevědomosti.

(3) Zákaly ustávají s ustáním nevědomosti.

(4) Cesta vedoucí k ustání zákalů je právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: …

Když, přátelé, ušlechtilý žák takto zná zákaly, takto zná vznik zákalů, takto zná ustání zákalů a takto zná cestu vedoucí k ustání zákalů, tak zcela opustí sklon k vášni, odstraní sklon k odporu, vykoření sklon k názoru a domýšlivosti ‚já jsem‘, opustí nevědomost, vyvstane v něm pravé poznání a ukončí strast zde a nyní. Rovněž tímto způsobem má ušlechtilý žák správný názor, jeho názor je přímý, je obdařen neochvějnou důvěrou v Dhammu a dospěl k této dobré Dhammě.“

Tak pravil ctihodný Sáriputta. Spokojení mniši se zaradovali ze slov ctihodného Sáriputty.