Saṁyutta Nikāya
12.1. Výklad závislého vznikání
Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, Anáthapindikově zahradě.
Tam Vznešený oslovil mnichy: „Mnichové!“ „Pane!“ odpověděli mu mniši. Vznešený pravil:
„Vyložím vám, mniši, závislé vznikání (patičča-samuppáda). Poslouchejte, dávejte dobrý pozor a já budu hovořit.“ „Ano, pane,“ odpověděli mu mniši.
Vznešený pravil: „Co je to, mniši, závislé vznikání?
S nevědomostí jako svou podmínkou (avidždžápacččajá) jsou tu formace (sankhárá).
S formacemi jako svou podmínkou (sankhárápacččajá), vědomí (viňňánam).
S vědomím jako svou podmínkou (viňňánapaččajá), jméno-a-hmota (náma-rúpam).
Se jménem-a-hmotou jako svou podmínkou (náma-rúpapaččajá), šest základen (salájatanam).
S šesti základnami jako svou podmínkou (salájatanapaččajá), dotek (phasso).
S dotekem jako svou podmínkou (phassapaččajá), pociťování (védaná).
S pociťováním jako svou podmínkou (védanápaččajá), toužení (tanhá).
S toužením jako svou podmínkou (tanhápaččajá), uchopování (upádánam).
S uchopováním jako svou podmínkou (upádánapaččajá), bytí (bhavo).
S bytím jako svou podmínkou (bhavapaččajá), zrození (džáti).
Se zrozením jako svou podmínkou (džátipaččajá) vyvstává stárnutí a smrt (džará maranam), trápení, naříkání, bolest, žal a zoufalství (sokaparidévadukkhadomanassupájásá sambhavanti).
Takový je vznik celého tohoto množství strasti. Tomu se, mniši, říká závislé vznikání.
Ale s úplným vymizením a ustáním nevědomosti (avidždžájatvéva asésa-virága-nirodhá) ustávají formace (sankháranirodho).
S ustáním formací (sankháranirodhá) ustává vědomí (viňňánanirodho).
S ustáním vědomí (viňňánanirodhá) ustává jméno-a-hmota (náma-rúpanirodho).
S ustáním jména-a-hmoty (náma-rúpanirodhá) ustává šest základen (salájatananirodho).
S ustáním šesti základen (salájatananirodhá) ustává dotek (phassanirodho).
S ustáním doteku (phassanirodhá) ustává pociťování (védanánirodho).
S ustáním pociťování (védanánirodhá) ustává toužení (tanhánirodho).
S ustáním toužení (tanhánirodhá) ustává uchopování (upádánanirodho).
S ustáním uchopování (upádánanirodhá) ustává bytí (bhavanirodho).
S ustáním bytí (bhavanirodhá) ustává zrození (džátinirodho).
S ustáním zrození (džátinirodhá) ustává stárnutí a smrt (džará maranam), trápení, naříkání, bolest, žal a zoufalství (sokaparidévadukkhadomanassupájásá nirudždžhanti).
Takové je ustání celého tohoto množství strasti.“
Tak pravil Vznešený. Spokojení mniši se zaradovali ze slov Vznešeného.