V Sávatthí...

„Vyložím vám, mniši, závislé vznikání a závisle vzniklé věci. Poslouchejte, dávejte dobrý pozor a já budu hovořit.“—„Ano, pane,“ odpověděli mniši.

Vznešený pravil: „Co je to, mniši, závislé vznikání (patiččasamuppáda)?

Stárnutí a smrt (džarámaranam) jsou podmíněné zrozením (džátipaččajá). Ať se objeví Tathágatové či neobjeví Tathágatové, tento princip (dhátu) prostě trvá, tato věcná danost (dhammatthitatá), věcná zákonitost (dhammanijámatá), specifická podmíněnost (idappaččajatá). Vůči tomu Tathágata procitne (abhisambudždžhati) a nahlédne to (abhisaméti). Po procitnutí a nahlédnutí o tom vykládá (áčikkhati) a učí (deséti), popisuje to (paňňápéti), ustavuje to (patthapéti), odkrývá to (vivarati), rozebírá to (vibhadžati), objasňuje to (uttáníkaróti) a říká: ‚Hleďte (passathá)!‘

Stárnutí a smrt jsou podmíněné zrozením.

Zrození je podmíněno bytím.

Bytí je podmíněno uchopováním.

Uchopování je podmíněno toužením.

Toužení je podmíněno pociťováním.

Pociťování je podmíněno dotekem.

Dotek je podmíněn šesti základnami.

Šest základen je podmíněno jménem-a-hmotou.

Jméno-a-hmota jsou podmíněné vědomím.

Vědomí je podmíněno formacemi.

Formace jsou pomíněny nevědomostí.

Ať se objeví Tathágatové či neobjeví Tathágatové, tento princip prostě trvá, tato věcná danost, věcná zákonitost, specifická podmíněnost. Vůči tomu Tathágata procitne a nahlédne to. Po procitnutí a nahlédnutí o tom vykládá a učí, popisuje to, ustavuje to, odkrývá to, rozebírá to, objasňuje to a říká: ‚Hleďte!‘

Formace jsou pomíněny nevědomostí.

To, co je zde takovost, ne-netakovost, nejinakost, specifická podmíněnost—tomu se, mniši, říká ‚závislé vznikání.‘

Co jsou to, mniši, závisle vzniklé věci (patiččasamuppanná dhammá)?

Stárnutí a smrt, mniši, jsou nestálé (aniččam), zformované (sankhatam), závisle vzniklé (patiččasamuppannam), podrobené zániku (khajadhammam), podrobené skončení (vajadhammam), podrobené vymizení (virágadhammam) a podrobené ustání (nirodhadhammam).

Zrození, mniši, je nestálé, zformované, závisle vzniklé, podrobené zániku, skončení, vymizení a ustání.

Bytí, mniši, jsou nestálé, zformované, závisle vzniklé, podrobené zániku, skončení, vymizení a ustání.

Uchopování... Toužení... Pociťování... Dotek... Šest základen... Jméno-a-hmota... Vědomí... Formace... Nevědomost, mniši, je nestálá, zformovaná, závisle vzniklá, podrobená zániku, skončení, vymizení a ustání.

Těmto se, mniši, říká ‚závisle vzniklé věci.‘

Když, mniši, ušlechtilý žák (arijasávaka) dobře vidí (suditthá) toto závislé vznikání a tyto závisle vzniklé věci se správným porozuměním (sammappaňňája), v souladu se skutečností (jathábhútam), bude snad zabíhat do minulosti (pubbantam vá patidhávissati) (a tázat se):

‚Byl jsem v minulých dobách (atítamaddhánam)? Nebyl jsem v minulých dobách? Co jsem byl v minulých dobách? Jak jsem byl v minulých dobách? Jsa čím, čím jsem se stal v minulých dobách?‘

Či bude snad zabíhat do budoucnosti (aparantam vá upadhávissati) (a tázat se):

‚Budu v budoucích dobách (anágatamaddhánam)? Nebudu v budoucích dobách? Co budu v budoucích dobách? Jak budu v budoucích dobách? Jsa čím, čím se stanu v budoucích dobách?‘

Či snad bude nyní, v přítomné době (paččuppannam addhánam), o sobě pochybovat (kathamkathí) (a tázat se):

‚Jsem? Nejsem? Co jsem? Jak jsem? Odkud tato bytost—já—přišla a kam směřuje?‘

Něco takového není možné (nétam thánam vidždžati). Proč?

Jelikož, mniši, ušlechtilý žák dobře vidí toto závislé vznikání a tyto závisle vzniklé věci se správným porozuměním, v souladu se skutečností.“