Saṁyutta Nikāya

12.64. Je-li tu vášeň

V Sávatthí...

„Jsou, mniši, tyto čtyři výživy udržující bytosti vstoupivší v bytí a napomáhající těm, usilujícím o bytí.

Které čtyři?

Tělesná výživa, hrubá či jemná,

za druhé dotek,

za třetí mentální záměr,

za čtvrté vědomí.

To jsou, mniši, ony čtyři výživy udržující bytosti vstoupivší v bytí a napomáhající těm, usilujícím o bytí.

Je-li, mniši, přítomna vášeň (rágo), potěšení (nandí) a toužení (tanhá) po tělesné výživě, je zde zakotveno vědomí a vzrůstá (viňňánam virúlham). Kde je zakotveno vědomí a kde vzrůstá, tam se objevuje jméno-a-hmota (námarúpassa avakkanti). Kde se objevuje jméno-a-hmota, tam dochází k množení formací (sankháránam vuddhi). Kde dochází k množení formací, tam nastává v budoucnu vyvstání opětovného bytí (ájatim punabbhavábhinibbatti). Kde nastává v budoucnu vyvstání opětovného bytí, tam nastává v budoucnu zrození, stárnutí a smrt (ájatim džátidžarámaranam). A kde je v budoucnu zrození, stárnutí a smrt, tam, mniši, pravím, je i trápení, trýzeň a zoufalství (sasókam sadaram sa-upájásanti).

Je-li, mniši, přítomna vášeň, potěšení a toužení po doteku jako výživě... po mentálním záměru jako výživě... po vědomí jako výživě, je zde zakotveno vědomí a vzrůstá. Kde je zakotveno vědomí a kde vzrůstá, tam se objevuje jméno-a-hmota. Kde se objevuje jméno-a-hmota, tam dochází k množení formací. Kde dochází k množení formací, tam nastává v budoucnu vyvstání opětovného bytí. Kde nastává v budoucnu vyvstání opětovného bytí, tam nastává v budoucnu zrození, stárnutí a smrt. A kde je v budoucnu zrození, stárnutí a smrt, tam, mniši, pravím, je i trápení, trýzeň a zoufalství.

Stejně jako, mniši, barvíř či malíř, má-li po ruce barvu nebo lak, žluť, modř či červěň a dobře uhlazenou desku či stěnu nebo kus plátna, může vytvořit podobu ženy či muže s veškerými podrobnostmi:

Právě tak, mniši, je-li přítomna vášeň, potěšení a toužení po tělesné výživě... po doteku jako výživě... po mentálním záměru jako výživě... po vědomí jako výživě, je zde zakotveno vědomí a vzrůstá. Kde je zakotveno vědomí a kde vzrůstá, tam se objevuje jméno-a-hmota. Kde se objevuje jméno-a-hmota, tam dochází k množení formací. Kde dochází k množení formací, tam nastává v budoucnu vyvstání opětovného bytí. Kde nastává v budoucnu vyvstání opětovného bytí, tam nastává v budoucnu zrození, stárnutí a smrt. A kde je v budoucnu zrození, stárnutí a smrt, tam, mniši, pravím, je i trápení, trýzeň a zoufalství.

Není-li, mniši, přítomna vášeň, potěšení a toužení po tělesné výživě, není zde zakotveno vědomí a nevzrůstá. Kde není zakotveno vědomí a kde nevzrůstá, tam se neobjevuje jméno-a-hmota. Kde se neobjevuje jméno-a-hmota, tam nedochází k množení formací. Kde nedochází k množení formací, tam nenastává v budoucnu vyvstání opětovného bytí. Kde nenastává v budoucnu vyvstání opětovného bytí, tam nenastává v budoucnu zrození, stárnutí a smrt. A kde není v budoucnu zrození, stárnutí a smrt, tam, mniši, pravím, není žádné trápení, trýzeň ani zoufalství.

Není-li, mniši, přítomna vášeň, potěšení a toužení po doteku jako výživě... po mentálním záměru jako výživě... po vědomí jako výživě, není zde zakotveno vědomí a nevzrůstá. Kde není zakotveno vědomí a kde nevzrůstá, tam se neobjevuje jméno-a-hmota. Kde se neobjevuje jméno-a-hmota, tam nedochází k množení formací. Kde nedochází k množení formací, tam nenastává v budoucnu vyvstání opětovného bytí. Kde nenastává v budoucnu vyvstání opětovného bytí, tam nenastává v budoucnu zrození, stárnutí a smrt. A kde není v budoucnu zrození, stárnutí a smrt, tam, mniši, pravím, není žádné trápení, trýzeň ani zoufalství.

Jako kdyby tu, mniši, stál dům nebo hala s okny na severní, jižní či východní straně a při východu slunce by oknem dovnitř vnikl paprsek: kde by se zastavil?“—„Na západní zdi, pane.“

„Kdyby tam ale, mniši, nebyla žádná západní zeď, kde by se zastavil?“—„Na zemi (pathavijam), pane.“

„Kdyby tam ale, mniši, nebyla žádná zem, kde by se zastavil?“ „Na vodě (ápasmim), pane.“

„Kdyby tam ale, mniši, nebyla žádná voda, kde by se zastavil?“ „Nezastavil by se (appatitthitá), pane.“

„Právě tak, mniši, není-li přítomna vášeň... není žádné trápení, trýzeň ani zoufalství.