Saṁyutta Nikāya

36.6. Salla-sutta Šíp

Nepoučený obyčejný člověk (assutavá puthudždžano), mniši, zakouší příjemný pocit, zakouší nepříjemný pocit a zakouší ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit.

Poučený ušlechtilý žák (sutavá arijasávako), mniši, zakouší příjemný pocit, zakouší nepříjemný pocit a zakouší ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit.

Jaký je zde rozdíl, jaká odlišnost a jaká zvláštnost mezi nepoučeným obyčejným člověkem a poučeným ušlechtilým žákem? ...

Nepoučený obyčejný člověk Když je nepoučený obyčejný člověk dotčen nepříjemným pocitem, běduje, naříká, lamentuje, bije se v hruď, zoufá a je celý bez sebe. A tak zakouší dva pocity—tělesný a mentální. Jako kdyby byl někdo zasažen šípem a vzápětí ho zasáhl i druhý šíp. A tak zakouší pocity způsobené dvěma šípy. Podobně je tomu s nepoučeným obyčejným člověkem...

(1.)Poté co byl dotčen nepříjemným pocitem, je v něm odpor a jeho mysl se kloní k odporu. Takto dotčen nepříjemným pocitem se pak oddává smyslovým požitkům. A z jakého důvodu? Jelikož nepoučený obyčejný člověk nezná žádný jiný způsob, jak uniknout nepříjemným pocitům, než oddat se smyslovým požitkům.

(2.)Když se pak oddává smyslovým požitkům, je v něm vášeň a jeho mysl se kloní k vášni. Takto nepoznává v souladu se skutečností vznik a zánik pocitů, jejich vnady, jejich nebezpečí a únik od nich.

(3.)Když nepoznává v souladu se skutečností vznik a zánik pocitů, jejich vnady, jejich nebezpečí a únik od nich, a zakouší ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit, je v něm nevědomost a jeho mysl se kloní k nevědomosti.

Takto je spoután, když zakouší příjemný pocit... nepříjemný pocit... ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit. Někdo takový je nazýván nepoučeným obyčejným člověkem, jenž je spoután zrozením, stárnutím a smrtí, trápením, naříkáním, bolestí, žalem a zoufalstvím. Takový člověk je spoután utrpením, říkám.

Poučený ušlechtilý žák Když je poučený ušlechtilý žák dotčen nepříjemným pocitem, neběduje, nenaříká, nelamentuje, nebije se v hruď, nezoufá a není celý bez sebe. A tak zakouší pouze jeden pocit—tělesný, a nezakouší pocit mentální. Jako kdyby byl někdo zasažen šípem, avšak druhý šíp ho již nezasáhl. A tak zakouší pocity způsobené pouze jedním šípem. Podobně je tomu s poučeným ušlechtilým žákem...

(1.)Poté co byl dotčen nepříjemným pocitem, není v něm odpor a jeho mysl se nekloní k odporu. Takto dotčen nepříjemným pocitem se pak neoddává smyslovým požitkům. A z jakého důvodu? Jelikož poučený ušlechtilý žák zná jiný způsob, jak uniknout nepříjemným pocitům, než oddat se smyslovým požitkům.

(2.)Když se pak neoddává smyslovým požitkům, není v něm vášeň a jeho mysl se nekloní k vášni. Takto poznává v souladu se skutečností vznik a zánik pocitů, jejich vnady, jejich nebezpečí a únik od nich.

(3.)Když poznává v souladu se skutečností vznik a zánik pocitů, jejich vnady, jejich nebezpečí a únik od nich, a zakouší ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit, není v něm nevědomost a jeho mysl se nekloní k nevědomosti.

Takto není spoután, když zakouší příjemný pocit... nepříjemný pocit... ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit. Někdo takový je nazýván poučeným ušlechtilým žákem, jenž není spoután zrozením, stárnutím a smrtí, trápením, naříkáním, bolestí, žalem a zoufalstvím. Takový člověk není spoután utrpením, říkám.

Takový je zde rozdíl, taková odlišnost a taková zvláštnost mezi nepoučeným obyčejným člověkem a poučeným ušlechtilým žákem.